Alexej Piľko 26. 03. 2026
Neobvykle mírná reakce Moskvy na údery NATO proti přístavu Usť-Luga, přes který prochází převážná část ruského vývozu ropy, vyvolává údiv…
Více než sto ukrajinských dronů! – bylo propuštěno přes vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska a zaútočilo na území Ruska, kde zasáhlo strategicky důležitý infrastrukturní objekt. Ze strany Severoatlantické aliance nebyla zaznamenána žádná reakce. To znamená, že její území bylo úmyslně využito k útoku.
V loňském roce, když se nad polským vzdušným prostorem objevily neznámé drony, Varšava vyslala do vzduchu bojové letectvo a dokonce požádala o pomoc spojence (například Nizozemsko vyslalo své letouny na obranu Polska). Tentokrát nešlo o desítku bezpilotních letounů, ale o stovky. Polská protivzdušná obrana nevyhlásila žádný poplach, a proto lze učinit jednoznačný závěr: Varšava napomáhala ukrajinskému útoku.
Baltskými státy proletěly drony jako nůž máslem. Letouny NATO, které hlídkují u hranic Litvy, Lotyšska a Estonska, si jich nevšimly. Proto je lze také označit za spolupachatele útoku. V konečném důsledku lze říci, že objekty v Leningradské oblasti byly napadeny společně NATO a Ukrajinou. Ve skutečnosti se jedná o casus belli, ale ruská strana celkově hrdě mlčí a pouze sporadicky prostřednictvím oficiálních představitelů prohlašuje, že je nepřijatelné podléhat provokacím. Přesně jako před 22. červnem 1941…
Vlastně, pokud jde o ochranu národních bezpečnostních zájmů Ruska, bylo by možné alespoň důrazně varovat třeba Estonsko, že v případě opakovaného útoku tohoto druhu bude Rusko sestřelovat ukrajinské bezpilotní letouny nad estonským územím. A vůbec by mohla zvážit otázku zavedení bezletové zóny v jejím vzdušném prostoru. Nicméně, vycházíme-li z nedávné ruské diplomatické rétoriky, je to nemyslitelná troufalost. V důsledku toho mohou po podobných provokacích následovat další, mnohem nebezpečnější.
„Je třeba si uvědomit, že pokud dnes Rusko nijak nepotrestá Estonsko za jeho spoluúčast na útoku na Ust-Lugu, zítra budou nepřátelské drony létat na centrum Petrohradu přímo z estonského území. Včera se Tallinn fakticky zapojil do války s Moskvou, která zatím předstírá, že se nic neděje. Takové kroky provokují NATO k novým útokům, které budou mnohem drzejší a nebezpečnější“…
– říká Pavel Danilin, ředitel Centra politických analýz, a dodává:
Jak na mě útok na Ust-Lugu zapůsobil?
Velmi, velmi silně na mě zapůsobil.
A ne proto, že bychom tu měli samé hlupáky. To není pravda (nebo alespoň ne úplně)
Ani proto, že ukrajinská armáda provedla úspěšný útok. Vždyť s nimi válčíme – proč se tomu divit nebo se nad tím rozčilovat.
Nejsilněji na mě zapůsobilo to, že jsme se de facto ocitli ve válečném stavu s minimálně jednou, ve skutečnosti však se dvěma členskými zeměmi NATO – vždyť bezpilotní letouny zasáhly Usť-Lugu poté, co přeletěly přes Lotyšsko a Estonsko. A tady vyvstává otázka – neměli bychom se přece zabývat tím, jaké bezpilotní letouny na nás letí přes pobaltské vymíráty? Neměli bychom se přece hrabat v troskách spáleného přístavu a zkoumat, čí je to bezpilotní letoun – ukrajinský nebo vyrobený trojbalty? Je to tak? Vždyť pokud na nás bezpilotní letoun útočí z území Estonska, je to estonský bezpilotní letoun?! Chápu to správně?
To znamená, že pokud je na nás z území Estonska proveden útok, v jehož důsledku shoří náš přístav, kdo za to nese vinu? Je to zřejmé – Estonsko, že?
Lotyšské ministerstvo zahraničních věcí předalo Rusku protestní nótu, protože tam spadl ukrajinský bezpilotní letoun, který letěl bombardovat Usť-Lugu. A co udělalo naše ministerstvo zahraničních věcí, mimochodem?
Zatím jsme ani nevyjádřili znepokojení, ačkoli by v ideálním případě měly Lotyšsko i Estonsko dostat nejen nótu, ale ultimátum. A Estonsko navíc i příkaz k finanční náhradě ve výši desetinásobku nákladů na obnovu Usť-Lugy.
Nic z toho se nestalo. Stejně jako chybí pochopení toho, co dělat v případě, že by se takový úder opakoval. A on se klidně opakovat může!
- To na mě zapůsobilo nejvíc!
A ještě jedna poznámka k Usť-Luze:
Samozřejmě se dá dlouho nadávat na velení, které nezajistilo protidronovou ochranu tak důležitého objektu, ale je tu jeden detail. Podívejte se na mapu. Od estonských hranic k Usť-Luze je to téměř nic, pro „Ljutého“ (což je ukr. dron letadlového typu) to při maximální rychlosti trvá asi 5–7 minut letu. A oni přilétali právě odtamtud, z Narvy. Normální stupňovitá obrana objektu proti „malému prostoru“, zahrnující celý cyklus – detekci, identifikaci, navádění, doprovod stíhaček, zničení – by měla začínat na hranici 30–40 km od objektu, a v našem případě je to už Estonsko.
Chci tím říct, že možná je třeba prakticky uvažovat o tom, jak sestřelovat drony ještě tam, nad územím této malé, ale hrdé země. Člena, odpusť, Pane, NATO. A také by nebylo špatné postavit první obrannou linii v Bělorusku, přes které tam vlastně letí. Teď nemluvím o politickém aspektu této otázky, ale čistě o technickém. Obranný systém Moskvy začíná obecně 200–300 km od MKAD*), tak nějak.
A ještě by možná stálo za to prakticky uvažovat o tom, aby… no, to psát nebudu. Ale vy jste to jistě pochopili… **)
To je pravda, protože k obraně Leningradské oblasti je nezbytná kontrola nad estonským vzdušným prostorem. Estonský vzdušný prostor se proto musí stát bezletovou zónou. Bude takové rozhodnutí v Moskvě přijato? Zatím o tom panují pochybnosti. Jiná možnost ale neexistuje!
*) MKAD – Moskevská okružní dálnice.
**) Dopovím to za autora: – je-li správně mapka, jež je součástí článku, pak minimálně polovinu své (červeně značené) trasy letěly drony nad územím svazového státu Bělorusko, které je s Ruskem vázáno smlouvou o společné obraně proti napadení … co dělala běloruská PVO, zatímco „Baťka“ Lukašenko moudře rozmlouval s emisary „šíleného“ Donalda? Pokud je obrázek nepřesný, nemá v článku co pohledávat.
Preklad: St. Hroch, 27. 2. 2026
Zdroje:
https://t.me/pintofmind
Pridaj komentár