Americký plán na válku s Ruskem, který nevyšel

Ilustračný obrázok: flickr

Obrázok je len ilustračný, nesúvisí priamo s textom.

Alexander Losev        20230731
 
Finančník a politolog Alexandr Losev v pořadu“Formule rozum“ na rádiu Vesti FM a tv.kanálu „Solovjov LIVE“ hovoří s Dmitrijem Kulikovem o americkém plánu války s Ruskem, který nevyšel.
 
Alexander Losev:“Dnes vyšel článek v časopise Foreign Affairs. Časopis Foreign Affairs je ve skutečnosti hlásnou troubou ministerstva zahraničí. Název článku zní“Nebezpečí pozastaven“. Už dlouho se v něm mluví o ozbrojené vzájemné závislosti, o závislosti celého světa na amerických technologiích, na americkém finančním systému, na internetu… Kdo ovládá technologie, kdo řídí, jaké procesory budou ve vašich počítačích, jak se bude vyvíjet světová ekonomika, které digitální společnosti zvýší svou kapitalizaci téměř o bilion dolarů ročně a které zaniknou. Problém je v čem? Jak dlouho nám říkali, že pokrok je výhradně digitální. Zapomněli jsme, že pokrok není jen o digitálních technologiích. Pokud se zabýváte výhradně digitálními technologiemi, ale nezabýváte se technologiemi v oblasti letectví, energetiky, včetně jaderné, lékařské, biomedicínské a tak dále, o žádný pokrok nejde
 
Dnes vyšel článek ve Foreign Affairs, což je hlásná trouba State Departamentu USA, s názvem „Nebezpečí distancování se“. Oni přece léta hlásali, že závislost světa na amerických technologiích a finančního systému představuje vztahy s uzly, jež kdo kontroluje, ten kontroluje i ekonomiku. Pokud je jedním za takových uzlů finanční systém, tak ten, kdo kontroluje světovou měnu, ten kontroluje i celý svět. Pokud jde o internet, tak ten, kdo kontroluje servery v severní Virginii, přes něž prochází 80% světového provozu, kontroluje vše. A tak dále.
 
Kolik se nám navykládali, že pokrok, to je výlučně digitální technologie, podle Moorova zákona počet elementů na desce… – ale zapomněli, že pokrok nejsou jen digitální technologie, a pokud se zabýváte jen jimi a zanedbáváte energetiku (včetně jaderné), pokud se nevěnujete kosmickým technologiím, medicínským a biomedicínským technologiím atd. – žádný velký pokrok to není. Ale hlavně – vědeckotechnický pokrok, bez pokroku mravního, bez pokroku lidského, humanitárního, není možný.
 
A my teď předvádíme, co je to součást humanitární, co je naše etika, praktické pochopení dobra a zla – jak obětavě bojují naši lidé na frontě. Tvrdili nám, že je vymalováno – že generace 90. je vychována Američany a pro nás ztracena – není ztracena. Ti naši bojovníci, vojáci, důstojníci, dobrovolníci se mnozí narodili právě v 90.letech, a ztracená generace to není. Podobně to bude i s počítači -  je hezká jejich rychlost, kdy procesor v každém iPhonu je výkonnější než PC před 10-20 lety … – ale … ostatně, budu pokračovat s článkem ve Foreign Affairs, kde oni bijí na poplach, když píší, že:
 
„Bohužel, podíl západní ekonomiky ve světě nepřetržitě klesá a kroky podniknuté proti Číně a Rusku vedou k tomu, že Čína a Rusko stále méně závisí na Západu a stále více rozšiřují styky s ostatním světem.“  
A nyní ocituji závěr tohoto článku:
„Především si musí Západ přiznat, že Čína i Rusko odolají a že se USA nepodaří opakovat to, co v nedávné historii, provedl Washington v úsilí o úplné vítězství s Japonskem a Německem, a po rozpadu SSSR s Moskvou. Takové završení se sotva podaří. “
 
Co neříkáte?!
 
Dojde k projasnění mozků – jak psal Filatov v „Pohádce o Fedotovi střelci“… Víte, zajímavé je, že když shromažďujete informace k publikování, a to z významný časopisů i nepříliš, z velkých analytických center i nepříliš, které pracují na oficiální objednávky, vidíte dvě tendence:
 
·       Přechod ke konfrontaci v Indo-pacifickém regionu. Ukrajina už všecky na Západě unavuje, chápou, že je to slepá ulička, a že se bez Ruska neobejdou. Doslova píší, že sice odmítli ruské energonosiče, ale v důsledku toho nakupují tytéž přes prostředníky dráž. „The Economist“, který si stále drží jistou úroveň žurnalistiky a analytiky (a takových na Západě zůstalo skutečně málo) v článku „Mohou-li údaje statistiky a analytiky poskytnou včasné upozornění na válku o Tajwan?“ píše, že:
„Každá země, ještě dříve, než začne válku, se na ni musí připravit: – nakupovat potraviny, nezbytné materiály, kovy atd. Ještě než vypustíte nějaké rakety, musíte koupit palivo“ – no a tady analyzují Čínu – kolik nakupuje obilí, jaké potřebuje zásoby – a zde spekulují o tom, že nespokojenost s ukončením obilné dohody, již Čína občas vyjadřuje, souvisí s potřebou předzásobení krmným i potravinářským obilím pro případ, že ji vyprovokují k útoku na Tajwan. Ještě nepříjemnější je pro ně skutečnost, že Čína kontroluje vzácné horniny a drahé kovy – například galium a germanium, což jsou kovy dvojího významu nezbytné pro vojenskou elektroniku.
Dále, podíváme-li se na mapu, vidíme tam takový velký Malacký poloostrov, končící Singapurem a vytvářející úžinu Malackého průlivu jehož uzavření Američany by uzavřelo Číně velmi důležitou obchodní cestu. Čína ovšem jedná s Thajskem i výstavbě kanálu v nejužší části poloostrova, aby se vyhnuli onomu úzkému místu a dostali se z Thajského zálivu rovnou do Andamanského moře (zejména když by malá část kanálu měla jít územím s Čínou i s námi spřátelené Myanmy (dříve Barma). Souběžně se rozvíjejí zajímavé věci kolem Papuy-Nové Guineje, kam by Američané rádi nacpali svoje základny, se znepokojením sledovali návštěvu S.Šojgu v KLDR, protože neformální koalice Čína-KLDR-Rusko už v podstatě je…
Navíc Japonci s překvapením a nervózně sledují zprávy o tom, že tam umístíme svazku nadzvukových strategických raketonosců TU-160, které jsou součástí naší jaderné triády, atd. Takže věk dominance USA tam končí.
 
·       Je tu ještě další strašák: – ukazuje se, že Západnímu světu hrozí další věc, a to nejmohutnější řeka na planetě – Golfský proud, kterým protéká 30x více vody než ve všech sladkovodních řekách dohromady. V západním tisku se v souvislosti s ním objevila nová tendence, že bychom se koncem tohoto desetiletí mohli dostat do „malé doby ledové“. Z výzkumů Dánů a Holanďanů vyplývá, že zhruba před 12.800 lety začal ledovec skutečně ustupovat, ale tání ledu a příval sladké vody do severního Atlantiku zastavily teplý proud, takže se během několika let zalednění na několik století vrátilo.
 
Z toho plyne, že k přechodu od tepla k chladu může dojít během několika let.  Funguje to tak protože sladká voda je lehčí než voda mořská, a třebaže je chladnější, zaujímá horný vrstvu, zatímco ohřátá mořská voda klesá ke dnu, přerušuje se teplé proudění a v důsledku toho velmi rychle klesá okolní teplota. A do konce tohoto desetiletí tu můžeme mít dobu ledovou …
 
V souvislosti s tím působí tragikomicky prohlášení státního tajemníka USA Blinkena, že změna klimatu je daleko horším nebezpečím než jaderná válka a představuje pro nás existenční výzvu …
 
Mimochodem, pokud – podle Blinkena – udeříme jadernými bombami, bude to daleko méně nebezpečné než změna klimatu. Na druhé straně ale v důsledku jaderné války může zima přijít mnohem rychleji. No, a tím vyřešíme změnu klimatu …
 
Podívejte se, monitoring globálního počasí se provádí teprve od roku 1979 s objevením skupin družic. A kdypak se objevila Celsiova stupnice? Anders Celsius ji vymyslel v roce 1742, přičemž to pojal úplně jinak a nulu označil za teplotu varu vody a 100° za bod mrazu. Teprve po jeho smrti v roce 1745 byla tato stupnice postavena tak říkajíc z hlavy na nohy. Což není zase tak dávno.
 
Takže, hovoříme-li o rekordních teplotách a tendencích vývoje klimatu, musíme mít na zřeteli, že jednotná metodika pozorování počasí byla stanovena teprve na vídeňském kongresu před 150 lety, a   globální teplota měří teprve posledních 43 let. A pokud hovoříme o horku, připomeňme si řeckou mytologii a mýtus o Faethonovi, který nevznikl prostě tak, že Země vzplála, když se v Heliově voze příliš přiblížil k jejímu povrchu. Lidstvo už zakusilo přinejmenším to, co se dnes děje v Řecku. Blinkenův výrok je už samozřejmě příliš a připomíná japonské přísloví, že: „Gejši, saké, harakiri a tsunami – to je to, co nás hubí“.
 
Analýza CERN ukazuje, že ke zpomalení výměny tepla díky Golfskému proudu docházelo i dříve, před mnoha stoletími, a jde o přirozený proces*).
 
Problém je v tom, že vědci hovoří o meziledovcovém období jako o úseku 10 tisíc až 30 tisíc let. Deset tisíc let už jsme prožili, a nevíme, zda začne nové zalednění zítra nebo za nějakých deset tisíc let. A lidstvo se musí připravit na to, že pokud nastoupí led a chlad, musí mít energii. Neomezovat se větrníky a solárními panely, které díky svým vlastnostem nemohou zaměnit plynovou a tím méně jadernou energetiku, ale skutečně rozvíjet jadernou energetiku.
 
V minulých dnech proběhl humanitární rusko-africký kongres a mě překvapila kritika některých domácích komentátorů, že opět odepisujeme Africe miliardové dluhy, zatímco nám je nikdo neodepisuje, k čemu nám Afrika vlastně je, atd. Pokud jde o dluhy, tak ty jsou za celou dobu. Je ale třeba si uvědomit, že probíhá proces stanovení nového světového pořádku a Rusko jako jedna z mocností multipolárního světa buduje svoje vztahy se zeměmi globálního jihu. Západ se díval na Afriku vždycky jako na předmět loupeže a zdrojů, což jsme my nikdy nedělali.
 
V minulých dnech proběhl vojenský převrat v republice Niger, která byla pod kontrolou Evropanů a zásobovala především Francii levným uranem a moci v zemi se chopily protizápadní síly. A proč zrovna Francii? Není snad Afrika hodna toho, aby měla svoji jadernou energetiku? Jistě, pokud tento uran bude palivem v elektrárnách dodaných Rosatomem a bude poskytovat energii svému kontinentu, bude to lepší, než aby těmito zdroji disponovali naši nepřátelé, protože svět se nachází hned v několika druzích válek:
 
·       Civilizační; kdy velmi dravá anglosaská civilizace, ruská civilizace, velká čínská civilizace, civilizace Indie, civilizace islámu, civilizace Latinské Ameriky s křesťanskými kořeny bojují o hegemonii, o kterou se snaží vést USA a Čína.
 
·       Válka o zdroje; – velmi důležitá, protože ti, kdo dostanou zdroje, budou schopni vést válku dlouho, zbavit protivníka přístupu ke zdrojům. To děláme nyní my, abychom zamezili Západu přístup k africkým zdrojům.
 
·       Válka na Ukrajině; – kterou vedou USA se spojenci v zájmu oslabení Ruska. A my tím, že zamezíme přístup Západu k Africkým zdrojům garantujeme i zkrácení války na Ukrajině a návrat území, nacházejících se nyní na Ukrajině. Proto USA a jeho spojenci investovali do války na Ukrajině už 300 miliard dolarů a nepovažují je za ztracené peníze – protože zadržují Rusko. A jestliže my odepíšeme 23 miliard africkým zemím, abychom jim pomohli získat nezávislost a suverenitu v nakládání se svými zdroji, aby je nemuseli prodávat Západu, pak 23 miliard není tak velká suma. 
 
A nyní zpátky ke klimatu. Co se děje v důsledku zpomalení nebo zastavení toku Golfského proudu? Jestliže se přenos tepla mořskou cestou snižuje, sluneční energie se nikam neztratí a jižní část světového oceánu pokračuje v zahřívání. Je to dáno tím, že v době, kdy je u nás zimní období, je Země ke slunci nejblíž a jižní polokoule se zahřívá intenzivněji a pokud se toto teplo nepřenáší mořskými proudy, začíná se přenášet atmosférou – odsud uragány, tajfuny, záplavy, sucha – atmosféra je vyvedena z rovnováhy. A bojovat s tím můžeme jen pomocí energie a technologií – nám ale tvrdí, že jedinou cestou jsou digitální technologie.
 
Takže lidstvo vlastně přemýšlí o něčem úplně jiném… O čem přemýšlí americké obyvatelstvo? – tomu nyní tlačí usilovně do hlavy zprávy o mimozemšťanech …
 
*) Přitom z informačního pole zcela zmizely zprávy o tom, jakou ránu právě Golfskému proudu způsobila v roce 2010 havárie ropné plošiny Brittish Petroleum „Deepwater Horizon“   v Mexickém zálivu… (pozn.překl.)
 

Preklad: St. Hroch, 4. 8. 2023

Pridajte Komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *


Niektoré funkcie používajú „cookie“ na prispôsobenie obsahu, kvôli sociálnym médiám a na analýzu. Niektoré informácie môžu používať aj tretie strany, ktorých doplnky používame. •We use cookies... View more
Nastavenia súborov cookie
Súhlasím / Accept
Nesúhlasím / Decline
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie nameActive

Kto sme

Webová adresa našej stránky je: https://www.belobog.sk.

Komentáre

Keď návštevníci stránky napíšu komentár, uchovávame údaje, ktoré sú zobrazené vo formulári s komentárom, spolu s IP adresou návštevníka a reťazcom agenta z prehliadača používateľa, aby sme mohli vylúčiť spam.Službe Gravatar môžeme poskytnúť anonymizovaný reťazec odvodený od vašej e-mailovej adresy (tzv. hash), aby sme mohli zistiť, či túto službu používate. Zásady ochrany osobných údajov služby Gravatar nájdete tu: https://automattic.com/privacy/. Po schválení vášho komentára bude spolu s vašim komentárom zverejnený aj váš profilový obrázok.

Médiá

Ak na stránku nahrávate obrázky, nemali by ste spolu s nimi nahrávať aj meta-údaje o polohe (EXIF GPS). Návštevníci stránky si môžu vaše obrázky stiahnuť a dostať sa k údajom o polohe, ktoré sú zapísané v meta-údajoch.

Súbory cookie

Ak na našej stránke napíšete komentár, prehliadač vám môže dať možnosť uložiť do súboru cookie vaše meno, e-mailovú adresu a webovú stránku. Je to kvôli vášmu pohodliu, aby ste tie isté údaje nemuseli vyplňovať znovu pri nasledujúcich komentároch. Životnosť týchto súborov cookie trvá jeden rok.Na našej prihlasovacej stránke môžeme nastaviť jeden dočasný súbor cookie, aby sme vedeli zistiť, či váš prehliadač tieto súbory akceptuje. Tento súbor cookie neobsahuje žiadne osobné údaje a hneď po ukončení prehliadača sa vymaže.Keď sa prihlásite, nastaví sa niekoľko súborov cookie, do ktorých sa uložia vaše prihlasovacie informácie a vaše preferencie zobrazenia. Životnosť prihlasovacích súborov cookie trvá dva dni a súborov s preferenciami jeden rok. Ak si vyberiete možnosť „Zapamätať si ma“ (po anglicky „Remember Me“), prihlasovací súbor vydrží dva týždne. Ak sa odhlásite, prihlasovacie súbory cookie sa odstránia.Ak budete upravovať alebo zverejníte článok, vo vašom prehliadači sa uloží ďalší súbor cookie. V tomto súbore cookie nie sú žiadne osobné údaje a je v ňom len identifikátor článku, ktorý ste práve mali otvorený. Po uplynutí 1 dňa bude neplatný.

Zahrnutý obsah z iných webových stránok

Články na tejto lokalite môžu obsahovať zahrnutý obsah (napr. videá, obrázky, články atď.). Zahrnutý obsah z iných webových stránok sa správa rovnako, ako keby sa návštevník nachádzal na webových lokalitách, z ktorých takýto obsah pochádza.Tieto webové lokality môžu tiež zhromažďovať údaje o vás, používať súbory cookie, zahrnovať nástroje sledovania od tretích strán a monitorovať vaše interakcie s týmto zahrnutým obsahom. Samozrejme sa to týka aj situácie, ak máte na danej lokalite konto a ste prihlásení, vtedy tiež môžu sledovať vaše interakcie so zahrnutým obsahom.

S kým zdieľame vaše údaje

V prípade, že požiadate o resetovanie hesla, do príslušného e-mailu bude zahrnutá vaša IP adresa.

Ako dlho uchovávame vaše údaje

Ak na stránke napíšete komentár, tento komentár a s ním súvisiace meta-údaje sa uchovávajú na neurčito. Dôvodom je, aby sme mohli rozoznať následné súvisiace komentáre a aby sme ich mohli potvrdzovať automaticky a nenechali čakať na manuálne potvrdenie.Užívateľom, ktorí si na našich stránkach vytvoria konto (ak bude taká možnosť), tiež uchovávame osobné informácie, ktoré oni zadajú vo svojom používateľskom profile. Všetci používatelia môžu svoje osobné informácie kedykoľvek vidieť, upraviť aj odstrániť (s výnimkou používateľského mena, ktoré sa nedá zmeniť). Tieto informácie sú tiež viditeľné pre administrátorov stránok, ktorí ich tiež môžu meniť.

Aké práva môžete uplatňovať na svoje údaje

Ak máte ne tejto stránke konto alebo ak ste napísali komentáre, môžete požiadať o exportovanie osobných údajov, ktoré o vás uchovávame vrátane údajov, ktoré ste nám poskytli. Môžete tiež požiadať, aby sme všetky takéto informácie o vás  odstránili. Toto sa však netýka informácií, ktoré sme povinní uchovávať z administratívnych, právnych alebo bezpečnostných dôvodov.

Kam odosielame vaše údaje

Komentáre návštevníkov môže kontrolovať automatická antispamová služba tretej strany.

Who we are

Our website address is: https://www.belobog.sk.

Comments

When visitors leave comments on the site we collect the data shown in the comments form, and also the visitor’s IP address and browser user agent string to help spam detection.An anonymized string created from your email address (also called a hash) may be provided to the Gravatar service to see if you are using it. The Gravatar service privacy policy is available here: https://automattic.com/privacy/. After approval of your comment, your profile picture is visible to the public in the context of your comment.

Media

If you upload images to the website, you should avoid uploading images with embedded location data (EXIF GPS) included. Visitors to the website can download and extract any location data from images on the website.

Cookies

If you leave a comment on our site you may opt-in to saving your name, email address and website in cookies. These are for your convenience so that you do not have to fill in your details again when you leave another comment. These cookies will last for one year.If you visit our login page, we will set a temporary cookie to determine if your browser accepts cookies. This cookie contains no personal data and is discarded when you close your browser.When you log in, we will also set up several cookies to save your login information and your screen display choices. Login cookies last for two days, and screen options cookies last for a year. If you select "Remember Me", your login will persist for two weeks. If you log out of your account, the login cookies will be removed.If you edit or publish an article, an additional cookie will be saved in your browser. This cookie includes no personal data and simply indicates the post ID of the article you just edited. It expires after 1 day.

Embedded content from other websites

Articles on this site may include embedded content (e.g. videos, images, articles, etc.). Embedded content from other websites behaves in the exact same way as if the visitor has visited the other website.These websites may collect data about you, use cookies, embed additional third-party tracking, and monitor your interaction with that embedded content, including tracking your interaction with the embedded content if you have an account and are logged in to that website.

Who we share your data with

If you request a password reset, your IP address will be included in the reset email.

How long we retain your data

If you leave a comment, the comment and its metadata are retained indefinitely. This is so we can recognize and approve any follow-up comments automatically instead of holding them in a moderation queue.For users that register on our website (if any), we also store the personal information they provide in their user profile. All users can see, edit, or delete their personal information at any time (except they cannot change their username). Website administrators can also see and edit that information.

What rights you have over your data

If you have an account on this site, or have left comments, you can request to receive an exported file of the personal data we hold about you, including any data you have provided to us. You can also request that we erase any personal data we hold about you. This does not include any data we are obliged to keep for administrative, legal, or security purposes.

Where we send your data

Visitor comments may be checked through an automated spam detection service.
Uložiť / Save settings
Nastavenia súborov cookie
Návrat hore