Bitevním polem je země – nejnebezpečnější úder Putina bude po křídle

Dnes (27. 7.) bylo zahájeno Rusko-africké fórum. Pokud nechápete, proč ho Rusko potřebuje a proč celý Západ na toto setkání s hrůzou čeká, nerozumíte ve světové politice vůbec ničemu. Cena otázek, které se ruský prezident chystá projednat s hlavami zemí černého kontinentu, je větší než si lze představit. Vítězství na Ukrajině je jen malou částí globální konfrontace…
 
Pojďme se věnovat probíhajícímu petěrburgskému summitu Ruska a zemí Afriky – jaké jsou perspektivy našich vztahů s tímto kontinentem?
 
Lidé velmi často nechápou, k čemu nám Afrika je, a naši pomoc Africe a vůbec vše, co na černém kontinentu podnikáme, vnímá jako plýtvání jejich penězi a co tam vlastně chceme. My tam ovšem chceme odtrhnout od Západu tzv. globální Jih. Všechny bývalé africké kolonie chtějí stále méně záviset na svých bývalých pánech – především na Francii a Británii a to neznamená, že chtějí záviset na Rusku, ale chtějí být nezávislými státy, nechtějí být vykořisťovány. Docela dost afrických zemí za poslední léta dosáhla významného pokroku, a ačkoli v řadě afrických zemí chudoba (z našeho pohledu) stále ještě existuje, není to, už zdaleka taková chudoba, jakou jsme viděli před cca 40 lety, kdy jim SSSR pomáhal.
 
Důležitější ale je toto:
 
1.     Afrika je pokladnicí přírodních zdrojů;
2.     Afrika je pokladnicí lidských zdrojů; – populace tam roste dokonce rychleji než v Indii a násobně než v Číně. Všichni ti lidé se mohou stát otroky západního světa, ale mohou se stát svobodnými, společně s lidmi Latinské Ameriky, Ruska, Číny, Indočíny, Iránu a celého Východu.
 
V tomto smyslu se Rusko ve svém boji za samostatnost, skutečný (nikoli falešný) multikulturalizmus, musí opírat o Afriku. Pokud se týká toho, co se děje právě teď, tak právě teď Rusko vystoupilo z obilné dohody a Putin o tom, nikoli náhodou, píše ve svém článku věnovaném právě zahájení Fóra Rusko-Afrika. Rusko vystoupilo z obilné dohody a okamžitě se mu dostalo od Západu obvinění, že bude používat hlad jako zbraň. Odkud se vzal hlad? V souvislosti s tím, že Rusko přerušilo export obilí z Ukrajiny (a to jsme skutečně udělali), vyskočily ceny obilí. Ukrajinské obilí, údajně bylo určeno pomáhat nejchudším zemím (což není absolutně pravda – dostala se tam pouhá 3 % z Ukrajiny vyvezeného obilí), a ceny v oněch zemích (v Mali, Etiopii, atd), kde nesejí tradiční proso a místo toho jedí pšenici, porostou ceny, bude hlad, a viníky budou ti strašní Rusové.
 
My na to říkáme, že jsme ochotni zásobovat hladovějící (pokud jsou) bezplatně. Takže pokud v důsledku růstu světových cen (uměle vyvolaného Západem) vyrostou tam ceny a hlad ohrozí některé země, budeme jim zdarma dodávat obilí.
 
Africké země se v tomto smyslu nacházejí na rozcestí:
 
·       Buď uvěří Západu; – a krom ujišťování nic nedostanou, leda tak za šílené peníze nepříliš mnoho obilí – úplně stejně jako to bylo v situaci s Covidem, kdy ony slavné vakcíny ty země, které v podstatě mohly platit, dostávali je 4x dráž než země Západu – velkolepá dobročinnost! Takže pokud je někdo ve světě zainteresován na růstu cen obilí, jistě to není Rusko, ale globální, korporace, které se velmi spoléhají že spekulací s futures z toho vytáhnou obrovské peníze. Pro ilustraci: – jen v prvním čtvrtletí 2022 představoval čistý zisk 10 Hedge-fondů, obchodujících futures na obilí (tedy ne fyzickým obilím, ale jen papíry na ně) 2 miliardy dolarů!
·       Anebo Rusku, které svoje sliby plní. Mohou se na jedné straně stát jeho situačními spojenci a na druhé straně mohou být příjemci velkých čínských investic namísto malých a otrockých investic Západu.
 
Afrika to už teď chápe a – jen tak mimochodem: – na rozdíl od situace před několika lety, než se Rusko vrátilo do své přirozené role velmoci, má většina afrických zemí možnost volby. Existuje optimistická prognóza, že během nejbližších 5-7 let uvidíme přesun „černého kontinentu“ z Globálního Jihu do Globálního Východu, jehož vůdci jsou Čína, Rusko, Irán a možná i Indie (pokud se dokáže vymanit ze západních objetí). Pokud se to vše stane, pak pro západ nastanou těžké časy, protože oni parazitují nejen bezprostředně na platbách z rozvojových zemí, ale velmi je zajímá jejich přírodní bohatství. Ale pokud toto bohatství začne přicházet na Západ za spravedlivou cenu, pak bude Západ nucen velmi umírnit svoje chutě. Podle v Londýně žijícího finančního analytika Movčana, v případě, že náklady výroby zboží v chudých zemích budou aspoň přibližně rovny jeho tržní ceně například v Anglii, nebude Anglie toto zboží nikdy schopna kupovat. A dodává, že právě na tomto rozdílu stojí celé bohatství Západu…
 
… a hlad se z Afriky přesune na Západ a do Evropy, kde je jeho místo. No, a na této optimistické notě dnešní povídání uzavřeme.