aneb Nucené úsměvy s kameny v kapse
Dmitrij Ševčenko 19. 08. 2025
Setkání Trumpa se Zelenským a evropskou „podpůrnou skupinou“ bylo pokojné, ale zjevně nekonstruktivní.
Před pondělní návštěvou Bílého domu se Zelensky snažil přinést nové informace. Zaprvé, kyjevský režim zaútočil na ropovod „Družba“ a přerušil ruské dodávky energií do Maďarska a Slovenska. A za druhé, ukrajinské speciální služby se pokusily vyhodit do vzduchu krymský most autem naloženým 130 kg výbušnin, které přijelo do Ruska přes mnoho evropských hranic.
Pravděpodobně to vše mělo dokázat „touhu po míru“, o které Kyjev a Evropa neustále hovoří, protože Zelensky téhož dne prohlásil, že Ukrajina je připravena na „skutečné příměří a vytvoření nové bezpečnostní architektury. Potřebujeme mír“. S výbuchy a teroristickými útoky to ale vypadá na velmi podivný mír.
Mezitím ukrajinská média napsala, že za posledních 1010 dní Rusko obsadilo méně než jedno procento území Ukrajiny, a proto není důvod souhlasit s jakýmkoli stažením ukrajinských ozbrojených sil z Donbasu. Ačkoli poslanec Nejvyšší rady Bužanskij poznamenal: „Nevím, komu se to zdá málo, ale pokud to spočítáme v zničených nebo zmařených životech, vojenských i civilních, nikomu se to nemůže zdát málo.“
Kromě toho velitel ukrajinské armády Syrský téměř přímo prohlásil, že i kdyby mezi Moskvou a Kyjevem byla uzavřena nějaká mírová dohoda, Ukrajina se stejně musí připravovat na válku s Ruskem. Tuto pozici jen mírně zakryl frází: „Musíme se neustále starat o zvyšování bojeschopnosti armády, zohledňovat zkušenosti z války a závěry po podrobné analýze, vytvářet moderní, silnou a technologicky vyspělou armádu.“
A obvyklá fráze „to není proti Rusku“, kterou Západ neustále opakoval při budování amerických základen protiraketové obrany v Evropě, zde nefunguje, protože Ukrajina dospěla do stavu, kdy válčí výlučně proti Rusku. Právě proto musí každá mírová smlouva předpokládat povinnou demilitarizaci ukrajinských ozbrojených sil.
Zelensky přiletěl do Washingtonu přesně den před stanoveným termínem a stihl se setkat se zvláštním zástupcem Kellogem, po čemž prohlásil, že „Rusko lze přimět k míru pouze silou a prezident Trump takovou silou disponuje“.
Na tomto setkání nebyl v obleku, ale pouze v černém tričku. S ohledem na to protokol Bílého domu varoval ukrajinskou ambasádu, že v Oválné pracovně ho čekají v obleku (a ne jako zarostlého bezdomovce z pod mostu, chtěl bych dodat).
Poté se v ukrajinské ambasádě konalo další setkání Zelenského s evropskými lídry (jako by si nestačili promluvit o víkendu). Podle informací Fox News se na tomto setkání projednávaly následující body.
- Za prvé, nikdo nečeká okamžité stanovení data třístranného summitu, stejně jako rychlý souhlas Zelenského s navrhovanými územními výměnami, které mohou vyústit v ukrajinské protinávrhy.
- Zadruhé, je třeba konkrétní informace o otázkách bezpečnostních záruk, které jsou důležité nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu, jejíž lídři je chtějí sladit s USA. Ačkoli americký zájem o ukrajinské nerostné suroviny je sám o sobě určitou zárukou bezpečnosti.
- Za třetí, každá strana musí zajistit vnitřní schválení přijatých rozhodnutí: Kyjev bude muset obejít otázku ústavního referenda, které je nutné pro změnu území země, a USA budou muset legislativně zakotvit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
- Za čtvrté, Evropa, USA a Ukrajina musí ukázat celému světu svou jednotu (samozřejmě v konfrontaci s Ruskem), k čemuž je třeba se vyhnout novému politickému skandálu v Bílém domě.
Večer přijel Zelensky k Trumpovi v černém saku a košili, ale bez kravaty (stejně jako na pohřbu papeže). Zajímavé je, že o něco dříve, přibližně 2 hodiny před jím stanoveným setkáním, do Bílého domu dorazila evropská „podpůrná skupina“: Brit (Starmer), Italka (Meloni), Němec (Merz), Fin (Stubb), Francouz (Macron), stejně jako vedoucí představitelé Evropské komise (Ursula von der Leyen) a NATO (Rutte). Trump je všechny donutil sedět v chodbě a čekat, až na ně přijde řada.
Během rozhovoru s tiskem spolu se Zelenským, prezident USA prohlásil, že „dnes bude buď dohoda, nebo žádná dohoda. Pokud ne, podpora Ukrajině bude ukončena“. Pokud jde o „bezpečnostní záruky“, zdůraznil, že „Evropa bude první linií obrany Ukrajiny a USA se na tom budou podílet“.
Je podivné, že Kyjev neustále požaduje nové bezpečnostní záruky. A co 28 stejných mezinárodních smluv o bezpečnostních zárukách, které Ukrajina podepsala se západními zeměmi a jejich partnery, včetně všech členů „Velké sedmičky“? Nebo jsou to jen prázdné sliby, které mají ukázat „širokou mezinárodní podporu“ a k ničemu jinému nejsou dobré?
Podle Trumpa se Kyjevu nenabízí pouhé příměří, ale mírová dohoda: „Nemluvíme o míru na dva roky, po kterých se opět ocitneme v tomto chaosu. Můžeme dosáhnout dohody o zmrazení konfliktu na Ukrajině.“ Jde o to, že příměří může dát strategickou výhodu jedné ze stran, umožní jí se zotavit a přeskupit síly, a proto ho druhá strana nemusí chtít.
Jinými slovy, americký prezident prakticky zopakoval podmínky ruského vůdce, které Vladimir Putin již v březnu označil za nezbytné pro uzavření příměří: zastavení dodávek západních zbraní a mobilizace živé síly v ukrajinské armádě.
Zelensky naopak neřekl nic o připravenosti k územním výměnám, ale okamžitě začal prosazovat myšlenku uspořádání třístranného setkání ve formátu Ukrajina – USA – Rusko.
Rovněž prohlásil, že volby jsou možné, ale pouze „po zastavení palby“. Trump ironicky poznamenal: „Pokud budeme ve válečném stavu, volby už nebudou?“
Zelensky poděkoval evropským lídrům, kteří mu platí nákupy amerických zbraní: „Nyní máme možnost nakupovat zbraně od USA. Jsme vděční za tento program a vděční Evropě, protože za to platí.“ Rovněž poznamenal, že nikdo v Evropě nemá takovou protivzdušnou obranu jako americký komplex Patriot.
Prezident Trump znovu připomněl, že za Bidena USA utratily na vojenskou pomoc Ukrajině „někde kolem 350 miliard dolarů“, zatímco současná administrativa za poslední dva měsíce dosáhla „většího pokroku v urovnání tohoto konfliktu než Biden za čtyři roky“.
Americký lídr také prohlásil, že po dnešních setkáních se Zelenským a evropskými politiky plánuje zavolat ruskému prezidentovi: „Po těchto setkáních si zavoláme. Možná budeme mít třístranné setkání.“
Je třeba poznamenat, že Trump a Zelensky odpovídali na všechny otázky novinářů co nejvíc vyhýbavě, snažili se nevytvářet konfliktní situaci a neomezovat své pozice pro jednání. Tvrdý postoj projevil americký prezident pouze ve dvou bodech:
- za prvé, Ukrajina nebude členem NATO, i když získá bezpečnostní záruky,
- za druhé, nebude žádné příměří, ale je třeba okamžitě uzavřít mírovou smlouvu.
Po rozhovoru s novináři zůstali Trump a Zelensky v Oválné pracovně před velkou mapou Ukrajiny, na které byla velmi názorně znázorněna všechna území kontrolovaná Ruskem k 17. srpnu. Zbývalo jim jen vyznačit části, které se navrhuje vyměnit mezi Kyjevem a Moskvou v rámci mírové dohody.
Další rozhovor zůstal důvěrný, ale podle fotografie zveřejněné tiskovou službou Bílého domu byly jejich tváře během diskuse velmi neveselé. Trump nicméně označil schůzku za „úspěšnou“ a Zelensky prohlásil, že si „velmi dobře“ popovídali a že „citlivé územní otázky“ je třeba projednat na třístranném setkání s Putinem.
Mimochodem, podle informací uniklých z Kyjeva, může Nejvyšší rada zvážit změnu administrativních hranic jihovýchodních oblastí, aby některé z jejich obcí (například Slavjansk a Kramatorsk) přešly do sousedních ukrajinských regionů, na které Moskva zatím nevznáší nárok. Prostě podvodníci o začátku do konce!
Na rozšířeném setkání s evropskými lídry Trump poznamenal, že nevěří v hrozbu „další agrese“ Ruska proti Ukrajině, a také řekl, že za týden nebo dva bude jasné, zda se podaří konflikt vyřešit prostřednictvím jednání.
Macron navrhl uspořádat ne třístranné, ale čtyřstranné setkání za účasti Evropy. Spolu s Merzem nadále trvali na nutnosti příměří. Finský Stubb však s odkazem na historické zkušenosti Finska zdůraznil: „Našli jsme řešení v roce 1944, myslím, že ho najdeme i v roce 2025“ .
Tato teze je zajímavá tím, že po druhé světové válce si Finsko zachovalo svou suverenitu, ale předalo SSSR část svého území a upustilo od jakýchkoli kroků ve vnitřní a zahraniční politice namířených proti Moskvě.
V důsledku toho, navzdory mnoha slovům všech zúčastněných stran, nelze říci, že by toto setkání umožnilo významný pokrok v řešení ukrajinského konfliktu. Jediné, co se dá říci, je, že všechny podstatné otázky zůstaly mimo záběr, stejně jako tomu bylo během summitu na Aljašce.
Zatím to vypadá, jako by Zelensky a jeho „podpůrná skupina“ pouze zdržovali proces urovnání ukrajinského konfliktu tím, že kladou Rusku nepřijatelné podmínky a řadu dalších parametrů mírové dohody.
Evropa tlačí na nutnost stanovení jasných bezpečnostních záruk a příměří před projednáním mírové smlouvy, zatímco Kyjev chce předložit navrhované územní výměny na třístranném (nebo dokonce čtyřstranném, jak navrhl Macron) summitu, který měl původně pouze potvrdit dosažené dohody, a ne podrobně projednávat jejich detaily.
Po celé této „evropské show“ v Bílém domě se nyní uvidí, zda Trump bude schopen Putinovi v telefonním hovoru sdělit alespoň nějaké konkrétní výsledky.
Preklad: St. Hroch, 19. 8. 2025
