Prof. Dmitrij Jevstafjev 22. 08. 2025
Dnes si zahrajeme na konspirační teoretiky. Podle komentářů o rusko-amerických vztazích a Ukrajině je rozhodně třeba udělat pauzu.
I pro mě (a já se v tom přece jen vyznám) je stále obtížnější oddělit informační manipulace od faktů. Trumpův tým to s manipulací informací opravdu přehnal a sám se v tom zamotal. Doufám, že chápeme, že příběh o „dvou týdnech a umývání rukou“ od Trumpa je také manipulace, která má zamlžit otázku ultimáta adresovaného Rusku?
Bylo správně poznamenáno, že veřejně deklarované pozice na základě výsledků posledních týdnů zjevně neposkytují ucelený obraz. Negativně se stavím k dohadům a konspirační teorie používám pro svou analýzu pouze v krajním případě. Ale málokdo z nás, kdo se snaží sledovat politické dění, mohl přehlédnout větu prezidenta V. V. Putina, že je rád, že vidí D. Trumpa „živého“. Zvláště v souvislosti s následným zrušením uvítacího oběda Američany, což je pro americkou politickou kulturu naprosto netypické.
Nevěřím, že v dnešním světě je možné provést skrytou „mnohoúrovňovou strategii“, aniž by se její jednotlivé prvky dostaly do veřejného prostoru, byť se zpožděním. A moje analýza je spíše „pseudokonspirační teorie“ než zkoumání faktů.
Ale klíčovým faktorem pro analýzu stínových procesů považuji přesto kontext událostí kolem procesu nebo události, která je považována za klíčovou. Jaké události se tedy náhodou nebo ne náhodou odehrály kolem hlavního informačního tématu posledních týdnů: nové kolo jednání o Ukrajině?
- Zahájení izraelské operace v Gaze s velmi rozhodnými cíli, které překvapivě nevyvolalo žádnou bouřlivou reakci ze strany Washingtonu, ačkoli je zjevně v rozporu s taktickými zájmy USA.
- Koncentrace námořního potenciálu USA u Venezuely.
- Únik informací o možnosti revize bezjaderného statusu Japonska. K tomu dochází pravidelně, ale v tomto případě je velmi důležitá určitá časová shoda s jinými událostmi.
- Podivné procesy kolem projektu politické strany Elona Muska, který byl buď zastaven, nebo ne. Ale s Trumpem bylo v každém případě dosaženo určitého „příměří“.
Samozřejmě, některé události mají svou vlastní logiku (například demonstrace síly vůči Venezuele). A spojovat je s jinými by znamenalo jednat v duchu konspiračních teorií. Ale například na Dálném východě je souvislost událostí zřejmá: Japonci (alespoň ti nejradikálnější členové elity) vycházejí z toho, že pokud se USA zapletou do konfliktů kolem Ukrajiny a na Blízkém východě, mohou jim prostě chybět zdroje k plnění závazků ve východní Asii.
A ve většině z uvedených situací je přítomen „britský faktor“. Na jeho analýzu se dnes trochu zaměříme…
Zopakuji svou tezi:
„Hlavními skrytými „loutkáři“ na schůzce v Bílém domě byli Britové. Stali se hlavními beneficienty „washingtonské feerie“. A K. Starmer není vůbec takový hlupák, jak se nám někdy zdá.“
Stručně:
V důsledku politických manévrů posledních dnů získali „Britové“ podstatnou svobodu manévrování v celé řadě regionů citlivých pro USA. Tato svoboda byla výsledkem dvou okolností:
- zjevné slabosti evropských politiků, kteří projevili neschopnost vést jakoukoli neveřejnou politiku (ani von der Leyen neprokázala podobné schopnosti);
- podstatných „mezer“ v americké politice, které vznikly proto, že Trump nedokázal dotáhnout do konce žádný z iniciovaných projektů.
Ano, Britové jsou geopolitickými parazity, ale velmi citlivě vnímají slabá místa každého svého oponenta. A zachovávají si schopnost konstruovat střednědobý kontext, který jim umožňuje vytěžit maximum ze svého parazitování.
Preklad: St. Hroch, 22. 8. 2025
Zdroje:
https://t.me/s/dimonundmir
