A kdo bude po něm?
Igor Levitas 11.11.2025
Ať se říká cokoli, blíží se, pokud ne konec vojenských operací, tak alespoň změna vedení Ukrajiny. Bohužel, konec hybridní války není v dohledu. Situace „ani válka, ani mír“ bude stejná jako v Izraeli, Indii-Pákistánu, Thajsku-Kambodži a v mnoha dalších, nesrovnatelně menších konfliktech.
Důvodů je mnoho. Hlavním důvodem je to, že idiotská hnací síla konfliktu není na Ukrajině, a už vůbec ne na východní Ukrajině. Neustálá, zakořeněná, až paranoidní touha Západu zničit Rusko nikam nezmizela a nikam nezmizí. Všichni dobře chápou, že se jedná o válku západního světa proti Rusku. Ukrajina je pouze bojištěm. I kdyby byl uzavřen mír, západní Ukrajina bude vždy připravena bojovat s Ruskem. Jediné, co ji může odvést, a to jen dočasně, je navrácení západních území Ukrajiny Polsku, Maďarsku, České/Slovenské republice a Rumunsku. Pak budou mít geograficky bližšího nepřítele a myšlenky na porážku Ruska na nějakou dobu opustí „řepáky“ s věčným komplexem méněcennosti.
Ale teď o tom není řeč. Otázka je o nejbližší budoucnosti, otázka o tom, jak odejde Zelensky, koho dosadí na jeho místo a jak se to odrazí na situaci v nejbližších letech? A to, že Zelenského dny v jeho odporné a krvavé show jsou sečteny, je patrné i pouhým okem. Těžko říct, který z těchto znaků převládá.
Může to být demonstrativní neochota USA předat Ukrajině zbraně, i když to neznamená úplné zastavení vyzbrojování Banderstánu. Zbraně budou dodávány nepřímo, přes evropské země, a co je nejdůležitější, ne zdarma, ale za tržní cenu. Evropa, která zaplatila USA tržní cenu, bude prostě povinna (pokud se úplně nezbláznila) prodávat zbraně Ukrajině alespoň za cenu, za kterou je sama koupila. Ale samotný fakt, že USA neprodávají zbraně Ukrajině, je spíše politickým než finančním prohlášením. Drobka Zachese, zvaného Zinnober už tak často nezvou do evropských zemí a západní lídři omezili cesty do Kyjeva. Zelensky jezdí po Evropě jako obvykle s jediným cílem – žebrat o peníze (pro sebe) a zbraně (pro Ukrajinu). Dělá to však stále méně a méně veřejně. Protože i když mu ještě dávají je to nějak neochotné.
Velmi důležitým faktem je prohlídka „peněženky Zelenského“- tedy Timura Mindiče, člověka, který byl donedávna naprosto nedotknutelný. Mindič však byl zavčasu varován (možná samotným Zelenským) a několik hodin před domovní prohlídkou odjel do zahraničí. To je důležité proto, že prohlídky provádělo NABU (Národní protikorupční úřad Ukrajiny) – výtvor Západu, organizace zcela podřízená speciálním službám evropských zemí a USA. Před půl rokem se vůdce pokusil zaútočit na NABU a dostal ránu mezi oči. Proto prohlídky u Mindiče ukazují, že se za Zelenského vzali vážně.
Existuje ještě spousta náznaků, signálů a demonstrativních opatření, které ukazují, že bezvýhradná podpora Zelenského se hroutí jako domeček z karet. Je to příjezd skupiny západních představitelů do VSU, ale právě do praporů, které „sympatizují“ s Porošenkem. A odchod do důchodu zástupce USA Kelloga, který aktivně podporoval Zelenského. Do Ukrajiny narychlo a tajně přicestoval velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker. Je pozoruhodné, že prakticky všechna ukrajinská média předstírala, že si návštěvy tak důležitého posla nevšimli. Frakce Porošenka oznámila zahájení procedury odvolání ukrajinské vlády. Hodně věcí…
Osobně si ale myslím, že Zelensky hrdinsky zahyne ruským granátem a to z něj rychle vytvoří obraz národního hrdiny, typu Bandery. Nebo naopak (což je pravděpodobnější) – na něj svedou všechny problémy Ukrajiny.
Ale kdo ho nahradí a bude to výhodné pro Rusko a svět? Jako první se zmiňuje generál a nynější ukrovelvyslanec v Londýně Zalužnyj. Je to stvoření Velké Británie, země, která v podstatě zorganizovala tuto válku. Kromě toho je zastáncem války. Zdá se, že je vše jasné. Ale… Země kontinentální Evropy, jako je především Německo a Francie, tak snadno nevzdají kolonii Evropy. Nemají žádného zjevného favorita, ale kdysi si našli svého klauna během půl roku, ne?
Nejdůležitější v tomto zákulisním boji jsou však USA. Přesněji řečeno Trump. Trump se svými ambicemi, domýšlivostí a narcismem potřebuje svého vlastního, osobního, kapesního prezidenta Ukrajiny, který podepíše mírovou dohodu a pozvedne Trumpovo ego do nedosažitelných výšin. „Člověk, který zastavil třetí světovou válku!“ S tímto označením chce Trump vstoupit do historie.
V tomto ohledu je zajímavý článek, který byl publikován v New York Post pod jménem „Zaluzhny“. Článek vyvolává mnoho otázek. Už jen proto, že není na webových stránkách novin. Protože obsahuje četné faktické chyby a slogany, které nejsou Zalužnému vlastní. Kromě toho je hlavním sloganem článku: „Odmítáme kapitulaci maskovanou jako mír. Spravedlivé urovnání musí obnovit naši územní celistvost...“. Jinými slovy, autor navrhuje kapitulaci Ruska, což je v současné situaci nesmyslné. Vzniká dojem, že trumpovská média záměrně představují Zalužného jako člověka omezeného. Článek ho zjevně diskredituje. To znamená, že to potřebují USA. Jakási dělostřelecká příprava, aby světu představili svého člověka.
No, co? Uvidíme, co bude dál …
