
Igor Levitas 23. 3. 2026
… a parazitech, bláznech, zapalovačích a Trumpově roli.
Vážený čtenáři, předpokládám, že níže přeložený článek nejednoho nadzvedne, nicméně s přihlédnutím k faktu, že autor v Izraeli žije a je jeho příslušníkem, mu promíjím jistou míru osobní zaujatosti při posuzování dění kolem něj. Sám text, dle mého, stojí za přečtení a následné zamyšlení … – tedy se, prosím, začti. (překl.)
V ranním přehledu jsem se zmínil o očitých svědcích válek, které se dnes odehrávají ve světě.
Války, kterých je navzdory „mírotvorci“ Trumpovi v naší jakoby osvícené době stále mnoho. Není jich o nic méně než v temném středověku. Ale budu mluvit o dvou, sami víte o kterých. A jeden z důvodů, proč o nich mluvíme, diskutujeme, hádáme se, dokazujeme svou pravdu, spočívá v tom, že mezi námi je mnoho očitých svědků. A těch, kteří nic nevědí a ničemu nerozumí, ale hádají se – těch je tisíckrát víc. Řekněme, že věřím tomu, že Jevgenij Poddubnyj*), Alexandr Sladkov, Alexandr Koc, Semjon Pegov, Andrej Rudenko, Irina Kuksenkova, Dmitrij Stešin a Husejn Huseinov říkají pravdu. Někdy ne celou, ale v zásadě pravdu. Proč? Protože se nacházejí tam, kde se odehrávají válečné události. Jsou to očití svědci. A nevěřím například Juriji Podoljakovi, který byl v roce 2004 velitelem Majdanu v Sumách, a pak změnil barvy, odjel na Krym a už odtamtud píše pohádky bratří Grimmů o neexistujících vítězstvích ruské armády (už dobyl Kyjev i Donbas).
Nevěřím Olegu Carevovi**), nevěřil jsem ani zesnulému Kivimu**), ať odpočívá v pokoji. Nemluvím o jejich lidských kvalitách – mluvím o tom, že mluví o tom, co nevidí. Vezměme si poslední skandál s Kupjanskem. Jsem nakloněn věřit těm, kteří se nyní nacházejí v okolí tohoto města a v něm, a ne generálům s vítěznými zprávami a ani korespondentům, kteří sedí v kanceláři a přepisují tyto a jiné neověřené zprávy. Anebo, pokud jde o jinou válku, jak mohu věřit íránským zprávám šířeným prostřednictvím vedení KSIR, které hovoří o zničení nějakých vojenských základen „přesnými a silnými údery“ na město, ve kterém žiji, když za pět minut jedu na trh a vidím zničení způsobené střepinami v budovách kolem něj. Je ten trh strategickým objektem? Možná nerozumím ničemu z vojenské taktiky a strategie, ale na vlastní oči vidím, kam dopadají rakety, a čtu pohádky Šaherezády v ruských přetiscích z íránských médií.
Mohl bych psát o stejném nesouladu v ukrajinských médiích, která čtu, abych se pobavil, když je mi smutno, ale přetiskovat tyhle nesmysly se prostě stydím. Tady nejde o bratry Grimmovy nebo Charlese Perrauta, ani o Andersena či „Šaherezádu“, tady jde prostě o zápisky bláznů, romány psané duševně nemocnými lidmi, kteří se nacházejí v krizovém stadiu.
I když všechny ty, kdo píšou, lze pochopit. Neboť právě díky nim, těm, kdo píší, se do veřejného povědomí dostala slova jako „hybridní válka“ nebo „proxy válka“. Samotné tyto pojmy mají v historii mnoho příkladů, ale když starověcí lidé podpláceli někoho, aby otevřel brány nedobytných pevností, nebo otrávili vodu ve studnách, nevěděli, že je to součást hybridní války. A když mocný feudál nutil své vazaly vést válku místo něj, nevěděl, že vede proxy válku. Ve 20. a 21. století vědci vymysleli tyto názvy a spisovatelé je rozšířili po celém světě. I nyní probíhají minimálně dvě takové proxy války. NATO vede válku s Ruskem rukama (přesněji životy Ukrajinců), zatímco Írán již mnoho let využívá místo sebe Hizballáh, Húsíty a Hamás.
O hybridní válce, která se vede v těchto zemích, ani není třeba mluvit. Přes mnoho rozdílů existují i podobné případy. Například bojkotování různých akcí, jako je Eurovize, nebo hudebních soutěží a koncertů. Bojkotují se kvůli účasti Izraelců a kvůli účasti Rusů, a to je prvek hybridní války, útoky na ruské občany v Evropě, na ruské velvyslanectví ve Švédsku, na ruského velvyslance v Polsku, zadržování lodí plujících z Ruska – to je hybridní válka. Protiizraelské demonstrace na amerických a evropských (v menší míře) univerzitách, útoky na synagogy, vraždy Židů na Západě, „Gretina flotila“ – to je také hybridní válka. Zde je třeba říci, že jak Rusko, tak Izrael své hybridní války prohrávají. A pokud mi je jasné, proč prohrává Izrael (tečka na mapě – co od něj čekat), pak je bezmocnost Ruska v odvetné hybridní válce proti Západu podivným jevem. Pochopte už konečně, že vtip: „Na troskách Říšského sněmu sedí dva ruští vojáci a jeden říká: „Ale informační válku jsme prohráli“ – je hloupý vtip. Protože plody prohrané informační (hybridní) války jsou to, co máme dnes: – po rozpadu SSSR: – války ve všech bývalých republikách a moře krve ve vojenských operacích na Ukrajině.

A samozřejmě v čele všech příkladů hybridní války stojí média. Neboť média jsou tou roznětkou, kterou se zapalují všechny události hybridní války. A tady se dostáváme, když se nad tím zamyslíme, k tomu nejzajímavějšímu, k tomu, kdo podává tuto roznětku vedoucí k výbuchu, v čích rukou je zapalovač. A v čích rukou je většina světových, amerických a evropských médií?
Správně – v rukou globalistů, v rukou levicové, demokratické elity. Odtud pramení věčná nespokojenost s Trumpem, jeho kritika, urážky a tak dále. Já, nedej Bože, nechci říci, že Trump je dobrý, že ho je třeba milovat. Ale Trump nyní vede boj právě proti těm silám, které rozpoutaly válku proti Rusku, které nedovolí, aby válka skončila, které vedou jak proxy válku, tak hybridní válku proti Rusku – tak proč jsou hlasy ruských médií v jednom sboru s těmi, kdo Trumpa pranýřují? Vždyť on, svým způsobem, samozřejmě, ale bojuje s nepřáteli Ruska.
A mimochodem, právě on nyní vytvořil takovou situaci, z níž Rusko může jen těžit.
Samozřejmě to neznamená, že ho musíme milovat a pomáhat mu, ale … je prostě jen třeba přemýšlet.
*) Autor uvádí některé válečné dopisovatele a komentátory, jejichž jména nám většinou příliš neřeknou, nicméně se přiznávám, že můj pohled na tyto persony je, až překvapivě, velmi podobný pohledu autorovu.
**) Oleg Carev – bývalý poslanec ukrajinského parlamentu (před převratem) – žije v Rusku a komentuje události – především na Ukrajině, Kivi (vl.jménem Michail Tolstych, polní velitel oddílu „Somálci“ – zabit při atentátu v r.2017;
https://eadaily.com/ru/news/2026/03/24



Pridaj komentár