Jaderné elektrárny Německa, elity a teorie spiknutí

Sergej Pereslegin      
 
Německo  nedávno odstavilo poslední své tři jaderné elektrárny a shodou okolností hned Bavorsko požádalo spolkovou vládu o jejich předání do své kompetence k zajištění dalšího provozu. Co tomuto kroku říkáte – vypukne tam energetická krize?
Nejdřív je třeba říci, že Němci i nadále pokračují ve formálním plnění plánu, který zvolili v úplně jiné situaci před mnoha lety. Nelze říci, že se teď dopustili chyby – té se dopustili už dříve, ale projevili se jako lidé neschopní situativně měnit plány, pokud se ty stanou neadekvátními. Existuje stará pravda, že dobrý vedoucí není ten, který umí sestavit ideální plán, ale ten, který se ho umí v nutném momentě vzdát. Tady vidíme to, o čem mluvíme už dlouho a často – oslabení řídících schopností dnešních elit. Oni předpokládají, že se vše nějak vyřeší samo a zatím jim, snad kromě bavorské vlády, skutečnost nedošla. To též, mj. platí i pro část elit ruských. Části sice došlo, že se nacházíme ve válce a začali konat odpovídajícím způsobem, zatímco jiná část tvrdí, a je o tom přesvědčena, že je třeba vyčkat a vše bude jako dřív a o.k.
To je jedna stránka věci.
 
Není to tím, že německá elita byla ve 2.světové válce a po ní značně poničena?
Zčásti to může být pravda, nicméně situace v takové Británii, Francii, Belgii, Španělsku, Portugalsku nebo Itálii není lepší – všude se tam projevuje kádrová krize. O trochu lepší je situace v Polsku, nejspíš proto, že jejich kognitivní kód je na rozdíl od kulturního neobyčejně silný a dále funguje. Já netvrdím, že tam jsou chytří a pracovití politici, ale vědí, že musí něco dělat. Pokud se dopouštějí chyb, pak jsou to chyby vyvolané špatnou analýzou situace, a ne přáním konat setrvačně v situaci, kdy žádná setrvačnost už jistě nemůže být.
 
Ta historka kolem německých JE má i druhou stranu. Chápu, že lidé mají tendenci hledat teorii spiknutí i tam, kde není, na druhou stranu ale ona krásně popisuje situaci – takže, proč ji nepoužít, že ano? Uvedu příklad: – ke konci poloviny 60.let SSSR na jedné straně a Anglie a Francie na druhé, vyvinuli a vyrobili nadzvukové civilní dopravní letadlo (TU-144 resp. Concorde). Američané to také chtěli, projekt měli, ale nedařilo se jim. Nakonec se koncem 60.let ukázalo, že Evropa letadlo má, zatímco Amerika ne. A co udělala Amerika? Řekla si, že pokud nelétá ona, tak nebude létat ani Evropa – a uzavřela pro Concorde svoje nebe.
 
Co to má společného s JE? Dokud byla společnost Westinghouse největší společností světa, měla nejlepší jaderné bloky a stavěla nejvíce JE (k dnešku je více než 35% JE ve světě od této firmy), bylo vše o.k., Američané maximálně prosazovali jadernou energetiku a tvrdili, že je to vstup do úzkého okruhu průmyslově vyspělých zemí, je to čistá energie a cesta do budoucnosti. Když se ale Westinghouse dostal do krizového pásma, kdy velmi neúspěšně fúzoval s Toshibou a do krize se dostaly obě tyto struktury, a když zjistili, že už mnoho let nedokáží uvést do provozu jediný nový blok i když byly zajímavé projekty, … Najednou se ukázalo, že jaderná energetika je „špinavá“ a nebezpečná a je nutno se jí vzdát, je nutné se vzdát ruského plynu a ropy ve prospěch podstatně dražšího zkapalněného z USA. No, a protože z USA nyní nelze dostat moderní jadernou technologii, je nutno se jí vzdát vůbec. Upřímně řečeno, se mi tento americký systém líbí – pokud se nám něco nedaří, tak prostě tento trh zničíme – ale nedovolíme na něm hospodařit nikomu jinému. Viz přísloví: „chcípla mi koza, tak ať sousedovi chcípne taky“. V jistém smyslu to, samozřejmě není kapitalizmus ani tržní ekonomika, – ale obecně to funguje. A tady německé rozhodnutí považuji za formální výsledek amerického diktátu v této oblasti. Nediktuje to ekologie, ale skutečnost, že Američané na tomto trhu dnes hrát nejsou schopni.
 
Ale obvykle je to tak, že pokud země zavírá jeden patent nových technologií, má přece šanci na další krok. Například u nadzvukového letadla, ale vidíme, že Američané nic dalšího neměli… – není to tak i u jaderné technologie?
Ano, v podstatě právě proto. Lepší a technologicky dál je Rosatom, na trh mohou brzy vstoupit Číňané, kteří v oboru se vší vážností pracují, nebo některé korejské projekty. Ale ani USA ani Británie ani francouzsko-německá Areva nic takového nemají.
 
Mají USA trumfy v nějakých jiných technologických směrech?
Vše je poněkud složitější. USA mají trumf mj. i v jaderných technologiích – modulární reaktor AP-1000, který si, mimochodcem postavili Číňané doma.  Ale problém je v tom, že tento reaktor v USA ani rok ani hodinu nevyráběl. Takže sice je, ale prakticky není – nelze ho prodávat. Takže oni mají trumf, ale nemají národní vůli tyto trumfy v oblasti energetiky využít. A to je problém, který definujeme jako krizi USA a ne Německa.

Pokud jde o vše ostatní, tak Amerika určitě vstoupila do závodů o Měsíc. A tady naprosto souhlasím s Borisovem^*), že právě Rusko zaspalo jeho začátek – ačkoli se nabízí otázka, kde Borisov dřív byl… Takové závěry bylo třeba učinit daleko dřív. Zítra čekáme start americké supertěžké rakety (už víme, že po startu explodovala – pozn.překl.), zatímco my ji teprve děláme.
 
Pokud jde o nadzvuková civilní letadla, Američané na tom pracují, ale zatím jsou na tom všechny strany zhruba stejně špatně, nicméně přání je. Mluvíme-li o amerických kosmických úspěších, je třeba vidět, že část z nich má původ v soukromých firmách a krize státnosti se na tom v menší míře podílí.
 
Pokud jde o oblast energetiky, ta je tvrdě regulována státem a výsledky států jako USA, Británie, Německo, Finsko mě přesvědčují, že to řízení je hrůza. Nejzajímavější situaci řeší dnes Británie, kde zjistili, že jim koncem zimy a počátkem jara úmrtnost poskočila zhruba o 1/3, přičemž podíl kovidu byl méně než ¼. Odpověď tam na to nikdo nedává, nicméně někteří naši analytici, zjistili zajímavou souvislost mezi snížením vytápění domů a růstem onemocnění z nachlazení.

Je tu další otázka, spočívající v tom, že pokud někde potřebujeme situaci, při níž se vývoj neurčuje místními, lokálními, ale ideologickými spády státu, pak je to energetika. Bavorsko formuluje otázku správně: – Německo je federativní stát, ale co je Berlínu, do Spolkové země Bavorsko s naším obrovským průmyslem a potřebou energie? Dejte nám právo ji vyrábět samým!
A je to správné.
 
_{*) Jurij Borisov (1956) – gen.ředitel ruské kosmické agentury Roskosmos (od 2022), od r.2018 vicepremiér RF pro vojensko-průmyslový komplex, předtím 6 let náměstek ministra obrany pro vývoj a modernizaci výzbroje a spec.techniky.}