Růst významu „šedé“ ekonomiky.
Prof. Dmitrij Jevstafjev 26. 3. 2026
Jelikož za uplynulých 24 hodin Trump nijak zvlášť nevyváděl (krom hned níže uvedené drobnosti), pokusím se dnes podělit o širší komentář ke struktuře ekonomických vztahů v kontextu války v Perském zálivu.
Je to opravdu k smíchu, ale Trump přišel s 15-bodovým plánem ohledně Íránu. Ten byl, soudě podle toho, že ho nejprve publikovala izraelská média a teprve poté se jeho zkrácená verze objevila v New York Times, pro Trumpa sepsán v Tel Avivu…
Írán na tyto úniky informací reagoval prostřednictvím KSIR:
„Dosáhla vaše úroveň vnitřního konfliktu již fáze vyjednávání se sebou samým?“
Ale to nejzajímavější dnes zatím zaznělo z Kremlu. Tiskový mluvčí ruského prezidenta byl dotázán, zda Írán předal Moskvě ty údajné Trumpovy návrhy ohledně jaderné elektrárny „Bušehr“, které jsou popsány v NYT:
„Vzpomínáte si na tu honičku s plány, na to, jak se kolem ukrajinského urovnání objevovaly různé počty bodů v plánech. Nyní lze najít mnoho paralel“. – prohlásil Dmitrij Peskov.
Že by v Kremlu začali už prozřívat i ohledně Trumpových „plánů“ pro Ukrajinu a ohledně Steva Whitcoffa? To by bylo velmi dobře!
*
Situaci v Perském zálivu určují dvě složky:
- Za prvé: – zdroje stran konfliktu. Na jak dlouho ještě vystačí k vedení bojových operací, i když s klesající intenzitou? Připomínám, že válka trvá již 26 dní. To je značná doba, kdy již dochází nadšení a – co je hlavní – úroveň skupinové sociální (ani ne ekonomické) stability. K včerejšímu dni a během dnešní noci protivzdušná obrana v Izraeli ještě funguje, ale již z posledních sil. A Íránci zjevně mají rezervy pro posílení. Mimochodem, „pole“ a „nebe“ boje včera a předevčírem rozhodně zůstaly na straně Íránců.
- Druhá složka: – před týdnem Trump pochopil, že ho Izraelci podrazili a chystají se ho podrazit ještě drsnějším způsobem tím, že ho vtáhnou do pozemní operace. Předevčírem (nejpozději včera) Izraelci pochopili, že to Trump s nimi hodlá provést na oplátku rovněž, a to bez jakýchkoli ohledů na „protestantský sionismus“. Jaký vůbec může být „protestantský sionismus“, když už všem ukázali, že v Bílém domě sedí „Boží pomazanec“? Teď to není vůbec vtip…
Zrodil se malý závěr v návaznosti na mé včerejší úvahy o geoekonomické konfiguraci v regionu. Ústřední otázkou dnešní „silové geoekonomiky“ (již ne ve formátu „hybridní války“, ale prostřednictvím modelu konfliktu „střední intenzity“, v nějž se proměnila Trumpova válka) – je předmět velkého geoekonomického přerozdělení.
Dospěl jsem k velmi zajímavému závěru: – různí hráči si rozdělují různá aktiva. A to nejen čistě geograficky, jak se původně předpokládalo v koncepci globální geoekonomické regionalizace, ale i „sektorově“.
A to znamená, že „cílovým orientačním bodem“ pro různé skupiny slouží zcela odlišné typy kapitalismu, tedy, zjednodušeně řečeno, různé mechanismy monetizace zisku a renty. Ne získávání renty a ani ne její typy, ale monetizace.
Závěr, který z této myšlenky vyplývá, se skládá ze dvou bodů:
- Za prvé. Hlavní aktéři rozpadajícího se „sjednoceného Západu“ (rozpad probíhá de facto podle geoekonomických vektorů, ačkoli se maskuje geopolitikou) se snaží vrátit k modelu finančně-investičního (spekulativního) kapitalismu, jen s menším amerikocentrizmem.
- Za druhé. Návrat k tomuto modelu je možný buď na základě desuverenizace dolaru, nebo prostřednictvím měnové regionalizace, která předpokládá omezení monopolu amerických finančně-ekonomických struktur na monetizaci získaných rent, včetně (a to je nesmírně důležité!) také „renty bezpečnostní“.
Vznikající situace představuje mezimperialistické rozpory v mozaikové postglobalizaci, které se projevují nejen v oblasti odlivu kapitálu, ale také v oblasti legalizace financí „šedé ekonomiky“. V podmínkách, kdy značnou část jakoby „legální“ ekonomiky tvoří ve skutečnosti fiktivní aktiva, je hlavním předmětem současného dělení „šedá ekonomika“ a v menší míře částečně i „černá“ ekonomika. A nelze se vyhnout objasnění, kdo ovládá ekonomické systémy východního Středomoří, Balkánu a severní Afriky. Protože tam tradičně bylo centrum „šedé ekonomiky“. A význam „šedé ekonomiky“ se za posledních několik let podstatně zvýšil. Zatím je brzy hovořit o nějakém symbiotickém systému v regionu, ale já bych to nevylučoval s postupným narůstáním finanční krize a měnové regionalizace.
Zdroj:
https://t.me/dimonundmir
Pridaj komentár