Geopolitické stanovení nových hranic.
Prof. Dmitrij Jevstafjev 20. 2. 2026
Současná politická situace má dvě hlavní složky: Ukrajinu a Írán-Perský záliv. Všechny ostatní „uzly transformací“ jsou nyní druhořadé.
Obě složky integrují nejen vnější a vnitřní „kontury“, ale také vojenskou složku. Zobecněně lze říci, že dnešní uzly ve světové politice se formovaly kolem přerozdělení velkých prostorů vojenskou silou, i když v jednom případě (Írán a Perský záliv) se jedná převážně o geoekonomické aspekty a v druhém (Ukrajina) o geopolitické. Samozřejmě, přerozdělení území „kolem Ukrajiny“ (nejen bývalé Ukrajinské SSR) nyní vypadá jako méně geopoliticky významná událost než to, co se může stát v Perském zálivu. Ale to je nyní.
Potenciál transformací na počátku konfliktu kolem Ukrajiny byl obrovský. Poté Západ, který zhruba od jara 2024 pochopil nemožnost strategické porážky Ruska, začal podnikat kroky zaměřené na zastavení možného geografického rozšíření eskalace. Právě tehdy, připomínám, z potenciální oblasti konfliktu postupně zmizelo Podněstří, na které již zamířily Kyjev i Bukurešť.
Dříve nebo později však vyvstane otázka, v jakém formátu bude možné zaznamenat politicko-teritoriální změny, které nastaly. Tato otázka není vůbec bezvýznamná. Všechny hlavní mezinárodní instituce se zaměřují na řešení konkrétních případů transformací. Maximálně se jedná o rozdělení (Československo) nebo rozpad (Jugoslávie, Etiopie, Somálsko, Súdán) jednotlivých států. Rozpad SSSR a Jugoslávie způsobil vážné přetížení systému, s nímž se dodnes nedokáže vyrovnat (například v případě Jugoslávie). Nyní se bude jednat o nutnosti geopolitického stanovení nových hranic a minulé mechanismy nejsou použitelné. A zde vzniká…
Správně, vzniká Rada míru Donalda Trumpa, která je schopna převzít stanovení nového politicko-prostorového statusu. Tím bude zafixovánо dvojvládí v globálním institucionálním prostoru. Je nepravděpodobné, že Trump uvažuje právě v těchto strategických souvislostech. Ale chápe hlavní úkol Rady – učinit z ní globálně významný zdroj legitimity.
Nyní k situaci kolem Telegramu. Považuji jeho uzavření v dubnu za více než pravděpodobné. Vše se až příliš sbíhá v jednom bodě: politické zájmy byrokracie/meritokracie a ekonomické apetity zcela pochopitelných elitních skupin, známých svou nenasytností: vyčerpaly jeden rozpočet, je třeba rychle připravit další. A bohužel také k prudkému poklesu kvality obsahu komunikovaného státem. Vše nasvědčuje tomu, že rozhodnutí o úplném zablokování Telegramu již bylo přijato a bude provedeno, navzdory jeho sociálně-politické ceně. Neboť nejde o otázku statusu komunikační platformy. Napovím jen připomenutím „britské sítě“.
Co se týče situace kolem zatčení prince Andrewa, řeknu to na rovinu – nic nového, dohrává se stará historie. Jediné, co mě překvapilo, je demonstrativnost tohoto kroku. To naznačuje, že jde o změnu dynastie jako takové. Což bylo také opakovaně předpovídáno.
Zdroj:
https://t.me/dimonundmir
