Trump má příležitost přemýšlet o připojení…
Prof. Dmitrij Jevstafjev 02. 09. 2025
K otázce ŠOS a kritickým komentářům odborníků řeknu následující: klíčová slova byla vyslovena, perspektivy nastíněny (Rozvojová banka ŠOS a společná energetická strategie). To, že je někteří ruští odborníci, kteří očekávali prakticky vyhlášení války, neslyšeli, je, jak se říká, „jejich problém“. Důležité je něco jiného, a to záměrně píšu na hlavním kanálu:
Všechna prohlášení o nové struktuře mezinárodních vztahů, která jsme slyšeli na summitu ŠOS, vypadají jako velmi opatrný a vzhledem k současné situaci ve světě poměrně delikátní návrh, aby se Trump připojil. Ano, bylo poněkud vyhrocené formulací o „globálním řízení“ na základě ŠOS, kterou veřejně podpořila Moskva. A obsahuje prvek protikladu k Trumpovi. Ale nepřestalo to být „návrhem“.
Trump má čas přemýšlet o připojení se k projektu. Nebo se postavit proti ŠOS již v příštím politickém cyklu, který bude charakterizován dvěma zásadními momenty:
- Vstupem USA do plnohodnotného volebního cyklu (formálně – mezivolební volby do Kongresu, ale fakticky – prezidentský cyklus).
- A zřejmým vyřešením otázky možnosti USA vymanit se z konfliktu kolem Ukrajiny tak, aby si zachovaly možnost na něm vydělávat peníze. V posledním případě je důležité, že do té doby bude jasné, že USA nejsou v konfliktu zprostředkovatelem. Zda bude konflikt pokračovat a kde bude jeho „hranice“ – to ve skutečnosti není hlavní otázka.
Závěr: Trump ale nemá moc času na to, aby si vybral model chování vůči projektu oznámenému na summitu ŠOS (na vypracování jeho geoekonomických základů bych dal dva roky; z vojensko-politického hlediska, s ohledem na rozdíly mezi touto organizací a BRICS, to může trvat i méně).
Nápověda: – nejde o to, že v dokumentech chybí téma Ukrajiny, i když v projevu V. V. Putina byla zmínka o této problematice přítomna. To je pochopitelné a předvídatelné: Ukrajina jako středobod globálních transformací (nezáleží na tom, v jakém směru) zůstala v předchozí historické éře, která se nyní „dohrává“. Jde o to, co může (a bude) určovat architekturu budoucího světa. Řeknu také pár slov o situaci kolem Alijeva. Není na ní nic překvapivého, ale jsou zde určité nuance.
Zvláštnost: – v situaci, která byla nastíněna v Tchien-ťinu, může být pro Trumpa „oknem“ pro komunikaci s novou koalicí pouze Rusko. Samozřejmě je možné pokusit se vstoupit do Pekingu a Dillí přes Ankaru, ale to by znamenalo (1) výrazně snížit svůj status, což je pro Trumpa prakticky nemožné, a (2) výrazně zvýšit status Erdogana, což je pro Trumpa ještě méně přijatelné. Z tohoto hlediska je zřejmé, že ruská strana nepodnikla masivní politicko-diplomatické úsilí po setkání na Aljašce náhodou. A že Moskva vnímá situaci v rusko-amerických vztazích realisticky a s jistou dávkou politického cynismu.
Poznámky některých expertů k průběhu summitu ŠOS
Alexej Pilko:*)
Summit ŠOS v Tchien-ťinu jasně ukázal tři věci.
- To, co začalo jako konfrontace mezi Ruskem a kolektivním Západem, se nakonec proměnilo v budování nové architektury mezinárodní bezpečnosti (vytváření spravedlivějšího systému globálního řízení ve světě). Jinými slovy, západní svět založený na „pravidlech“, která nikdo neviděl, postupně mizí v minulosti.
- Důležitým krokem k budování ne západního globálního světa bylo připojení (možná ne definitivní, ale zatím to tak vypadá) Indie k Číně a Rusku, což znamená vytvoření velkého euroasijského trojúhelníku Dillí – Peking – Moskva. K tomu však nedošlo v důsledku vývoje politiky samotné Indie (v posledních třech desetiletích tomu bylo právě naopak), ale v důsledku hrubého a nepřiměřeného tlaku ze strany USA.
Trumpova administrativa sama odradila Indii a v současné době o ni přišla, což je nepředvídatelný a náhlý politický neúspěch USA. Dillí se tak z protiváhy Pekingu stává jeho partnerem, což ohrožuje samotnou možnost vytvoření nějaké rozumné protíčínské koalice v indicko-tichomořské oblasti.
O sekundárních sankcích proti Rusku vůči jeho největším zahraničním obchodním partnerům lze nyní zapomenout. A to byl poslední trumf, který měly Spojené státy v rukávu. V zásadě může Rusko nyní pokračovat ve vojenské operaci na Ukrajině, aniž by se muselo ohlížet na sankční palici Západu. Pokud ovšem samo neudělá hrubé chyby v ekonomické sféře.
Nicméně výše popsaný obraz by neměl vypadat idylicky: problémů je dost. Jiná věc je, že současná situace na mezinárodní scéně se nepodobá prakticky beznadějné situaci, do které se Rusko dostalo na podzim 2022, když podcenilo svého protivníka v podobě Ukrajiny a připravenost Západu zasadit mu strategickou porážku. Nyní to bude jednodušší, ale nová realita ve světové politice se může formovat až za několik desítek let.
(https://t.me/pintofmind )
*
Prof. Vladimir Avatkov**)
To, co se děje v Číně, je významným stavebním kamenem nového světového řádu, který není založen na západních „pravidlech“.
To chápou prakticky všichni přítomní, a proto hovoří o čínské iniciativě globálního řízení, o zachování historické paměti a o budování budoucnosti.
Účastníci se nezabývají sankcemi, ale rozvojem!
Příznačný je příjezd tureckého prezidenta R. T. Erdogana. A to nejen proto, že má dvojí postavení.
Ale proto, že Turecko je lakmusovým papírkem. Jen tak mimochodem: – do druhé světové války vstoupilo až na samém konci na straně vítězů. A dnes ho to již táhne k budoucnosti, i když má nohy stále ještě v archaismu v podobě NATO (https://t.me/avatkov/5745)
A Západ zuří …
Trumpův obchodní poradce Peter Navarro, nová hvězdička na americkém expertním nebi:
„Poslouchejte, Modi je velký vůdce, nechápu, proč se jako vůdce největší demokracie na světě vrhá do postele k Putinovi a Si Ťin-pchingovi. Takže bych prostě řekl lidu Indie: prosím, pochopte, co se tady děje: – bráhmanové se obohacují na úkor prostých hinduistů a my potřebujeme, aby to přestalo.“
Teď se ten pán projevil jako příkladný tupec, který se pouští do terénu, o němž nemá ponětí: – bráhmani jsou kněžská kasta. Kšatrijové jsou válečníci a správci (vládci ve starověké Indii pocházeli právě z této kasty), vaišjové jsou obchodníci a řemeslníci. A na dodávkách ruských energií do Indie vydělávají přibližně všichni, až po šudry, co je na tom nepochopitelného?
Závěrečná poznámka prof. Jevstafjeva:
Je tu ale jedna věc, která mě na chování Američanů během summitu velmi znepokojila.
Jedná se o nálet na Krym v noci z 31. srpna na 1. září. Masivní nálet s demonstrativním použitím amerického bezpilotního letounu jako naváděcího prostředku. Tady je jedna ze dvou možností: buď je Trump tak malicherný, že se rozhodl takto poškodit nás a Číňany jen z imidžových důvodů, nebo ve skutečnosti nemá plnou kontrolu nad vojáky, kteří zajišťují činnost ukrajinských ozbrojených sil. V tomto případě to nelze svést na „Brity“. Ale v každém případě musíme pochopit, že současná administrativa USA je do ukrajinské problematiky zapojena opravdu ve velkém měřítku. Z konfliktu na této úrovni se nedá jen tak vycouvat.
*) Alexej Pilko – historik, publicista, ředitel Eurazijského komunikačníhoi centra, provozuje populární tg-kanál „Pintarozumu“
**) Vladimir Avatkov (1988) – významný ruský turkolog, expert na mezinárodní vztahy, vyučuje na MGIMO a Moskevské státním lingvistické univerzitě.
Preklad: St. Hroch, 2. 9. 2025
Zdroje:
https://t.me/s/dimonundmir
