Šťastný Den národní jednoty, milí přátelé!
Prof. Dmitrij Jevstafjev 04. 11. 2025
Ať už jsme ideologicky jakkoli vzdáleni, symbolické datum ukončení Smuty*) by mělo být oslavováno ve státě, který se snaží obnovit svou nepřetržitou historii. Samozřejmě všichni chápeme, že ve skutečnosti to bylo mnohem delší, bolestivější a trpčí. Následky Smuty se překonávaly téměř 100 let.
Rozsah národní katastrofy byl obrovský, ale stejně silná byla i touha ji překonat, zastavit sklouzávání do propasti ztráty ruského státu.
Ale při oslavách tohoto pro Rusko velmi významného data nesmíme nikdy zapomenout, kdo Rusko do této Smuty uvrhl. Napovím: – přibližně stejné síly, které to v lednu 1916 – březnu 1917 udělaly znovu. To je hlavní poučení ze Smuty 17. století.
Odtržení elity od společnosti a ponoření se elity do svých lokálních „rozepří“ jako zdroj národní katastrofy. Z níž stát, moc a přeživší část elity vyvedl lid. Protože pouze on ve své většině zůstal nositelem myšlenky ruské státnosti.
Takové byly tedy serpentiny naší historie… – a nyní k vlastnímu přípsěvku:
Dnešní můj příspěvek bude ve formátu „korálků“. Dlouho tu takový nebyl, ale celková situace diktuje nutnost použít právě tento formát. Zmíním tři.
Moje obecná hypotéza je, že situace se začíná vyvíjet směrem k vyřešení již dříve vzniklých „uzlů“. První, myslím, je stále ve Venezuele. Ale druhý nemusí být v Kyjevě, jak bych řekl ještě před týdnem, ale v Tel Avivu. V Kyjevě je to také zralé, ale čistě podle tempa událostí bych pravděpodobnost „rozuzlení“ v Izraeli konkrétně teď ohodnotil jako vyšší. Moje hypotéza: aby se situace začala uklidňovat, je třeba, aby k rozuzlení došlo alespoň v těchto třech „uzlech“.
Korálek 1.
Nejdůležitější „korálek“, který budeme pozorně sledovat, protože tam určitě existuje geopolitický efekt: žádost o kontakt ze strany japonského vedení vůči vůdci KLDR. I když byla tato žádost formulována velmi opatrně (například technické kontakty za účelem prevence incidentů), a i když připustíme, že žádost byla osobní iniciativou nové energické premiérky Japonska, která obešla Genro**] (jen mi teď neříkejte, že Genro rozpustil MacArthur po kapitulaci Japonska v roce 1945), je to velmi důležitý signál. Ale nesděluje tolik o politice Japonska, jako spíše o situaci v regionu. Taková žádost znamená, že alespoň část japonské elity, a to systémová, považuje vznik situace rychlé vojenské eskalace v regionu za více než možnou. A nepočítá s tím, že „deštník“ americké protiraketové obrany poskytne záruky před prvním úderem. Zejména pokud tento úder provede třetí síla s cílem vtáhnout Japonsko do protíčínské konfrontace.
Korálek 2.
Vidím, že téma „politické izolace Trumpa“, které jsem před pár týdny nadhodil, ne jen tak úplně „pro nic za nic“, ale čistě na základě pocitů, prakticky bez faktů, začíná nabývat na konkrétnosti, obrůstat „masem“. Ano, projevuje se to v tématu Venezuely. Nikdy předtím se intervence v latinskoamerické zemi nepřipravovala tak dlouho. Ale také nikdy předtím se nepřipravovala s tak vlažnou informační a politickou přípravou. Přitom počet úniků informací je pro současný politický Washington zcela běžný.
Korálek 3.
Souhlasím s mnoha kolegy, kteří poznamenali, že ideologicky a institucionálně je Evropa připravena na přímý střet s Ruskem. Chybí jen výrazná charismatická osobnost, která by odstranila psychologická tabu z evropských společností v klíčových zemích. Téma „nového evropského nacismu“ je nyní více než důležité a je třeba se tím vážně zabývat. Na různých platformách se snažíme tuto diskusi stimulovat, ale bez politicko-propagandistického nadšení. Napsal jsem článek. Brzy vyjde v časopise „Soldaty otěčestva“ (Vojáci vlasti), kde se na tím zamýšlím. Ale za prvé, pokud si vzpomeneme na historii, právě z důvodu absence osobností a existence mocenského vakua, a to „morálně-politického“ (a toto vakuum, troufám si říci, vytvořilo zánik Hindenburga), vznikl fenomén Hitler, nebo spíše ne Hitler jako osobnost, ale „vůdce“. Myslím, že něco podobného se děje i nyní. Zadruhé, „anonymní nacismus“ je vlastně křišťálovým snem skutečných autorů „davosského konsensu“. Prostě pokud to nevyjde, druhé („plán A“) přeroste v první. Navíc se blíží nová generace evropských politiků. Ale aby se dostali do kondice, bude zapotřebí pauza v konfrontaci s Ruskem…
*) „Období smuty“ – Jedna ze dvou největších dynastických krizí, období naprostého marasmu v Rusku (1598-1613/18) – období živelních pohrom, častých samozvanství, intervencí zvenčí, válek – občanské, rusko-polské a rusko-švédské, s těžkými státně-politickými a sociálně-ekonomickými krizemi.
**] Genro (Stařešina) je název devíti japonských státníků, kteří sloužili jako neoficiální poradci císaře v obdobích Meidži, Taishō a Šōwa a měli právo vybírat a doporučovat císaři kandidáty na premiéra(1.polovina 20.století). Genro jsou považováni za „otce zakladatele“ moderního Japonska.Tato instituce oficiálně zanikla v roce 1940 smrtí posledního z nich.
