Prof. Dmitrij Jevstafjev 18. 09. 2025
Život je mnohem zajímavější než mnoho plánů, nápadů a záměrů. Včera jsem uvažoval, že si vezmu volno, ale nakonec jsem si ho vzal málem dnes. Měl jsem velmi nabitý den, a to zcela nečekaně. Ano, „koridor zatmění“, a nemusíte na mě házet pantofle se slovy, že je to všechno „blbost“. Stačí se podívat na vaše přátele a kolegy, kteří za poslední dva týdny tak trochu ztratili rozum. Všimli jste si? No, já mluvím o tom samém… Ale text zveřejňuji ve druhé polovině dne nikoli kvůli „koridoru zatmění“. Proč – vysvětlím na konci.
Na pozadí zpráv o přípravě dalšího evropského balíčku sankcí bych chtěl říci mnoho dobrých slov o hloubce myšlení na Západě, ale raději řeknu něco jiného: máme štěstí, že tam žijí tak úžasně nadaní lidé. Jen si představte, co by se stalo, kdyby tomu bylo jinak…
A něco filozofického:
Kdo tam říká, že už-už to bude, už je to na spadnutí, už je to jen kousek?! Pokaždé, když to slyším, z nějakého důvodu vybuchne další „Nepál“, začne válka na slonech mezi pomyslným Thajskem a Kambodžou, Izrael a Turecko se hádají o Jeruzalém a v Polsku padají drony.
Zformuluji jakousi esenci svých pocitů z posledních dnů: většina událostí má „odložený“ efekt (přitom plánovaný) a ten je větší než efekt „okamžitý“. A také se velmi jasně ukázalo, kteří z největších světových hráčů chápou, že hlavní kolo geopolitické hry je ještě před námi, a kteří se domnívají (někdy upřímně, někdy ne zcela), že ještě lze něco vážně přehrát. Mezi první patří Rusko a Čína. Indie se zřejmě soustředila na „další kolo“. Mám pocit, že i Němci mají chuť „vynechat kolo“, ale současní představitelé německé elity prostě nejsou schopni takového manévru. Jsou to „lokomotivy bez brzdy“.
Hlavní událostí posledních dnů je samozřejmě ekonomické jednání u ruského prezidenta, které ukazuje, že věci jdou správným směrem. Proč si to myslím? Protože když liberální monetaristé, aby dokázali svou pravdu, musí se uchýlit k autoritě J. V. Stalina, svědčí to o vyčerpání klasických argumentů z učebnic. Vypadá to více než komicky. Ale ve snaze přežít v započaté politické „šachové partii“ začnete odkazovat nejen na Alexandra III., ale dokonce i na Mechlise*). A tady prozatím skončím. Tím spíše, že důsledky současných rozhodnutí se projeví ve střednědobém horizontu.
Z hlediska pochopení logiky Trumpa (a ten evidentně nyní hraje „prim“ a nehodlá se toho vzdát) je velmi zajímavé sledovat jeho kroky „kolem“ návštěvy Velké Británie. Je zřejmé, že samotná návštěva je koncipována jako maximálně „parádní“, mimo jiné i s cílem zlepšit nepříjemné (dokonce přímo velmi nepříjemné) vzpomínky Trumpovy na návštěvu Londýna během prvního funkčního období. Hlavní je, co se objeví „v zákulisí“. Řeknu to na rovinu: situace v USA, a tím spíše ve Velké Británii, je taková, že „v zákulisí“ se nic dlouho udržet nedá. A to je, mimochodem, důležitá vlastnost toho, co se děje v Euroatlantické oblasti. Ale my, kolegové, takoví nejsme.
Nápověda: Trump právě teď potřebuje Brity stejně jako Britové potřebují jeho. Spíše ještě víc.
A od rána jsem se účastnil velmi důležité akce Diplomatické akademie, kulatého stolu, s názvem: „Aktuální problémy zachování tradičních duchovních a morálních hodnot v globálním informačním prostoru“. Kulatý stůl vedl Armen Garnikovič Oganesjan, šéfredaktor „Mezinárodní života“, člověk, který dokonale rozumí tomu, co je to řízení střednědobé agendy na vnějším obvodu. Ve svém krátkém vystoupení jsem hovořil o ideologickém vakuu a o tom, že bude nevyhnutelně zaplněno. Obecně připravuji (sám i ve spolupráci s dalšími autory) sérii materiálů na toto téma. Problematika řízení politicko-ideologické složky socio-informačního prostoru se stává klíčovým tématem.
Ne zcela si uvědomujeme skutečnost, že v ideologicky „vyprázdněném“ prostoru vzniká vážná poptávka nejen po ideologii, ale i po neoidentitách, protože dřívější mechanismy „hodnotové“ (pokud se nad tím zamyslíme – historické) a sociální identifikace, které se snažili vnutit všem „konstruktéři“ „světa globalizace“, přestávají fungovat.
A informačně-politických metod je již zjevně nedostatek. Jak se říká, „země na někoho čekala – a on přišel“.**)
Nemluvím teď jen o C. Kirkovi – on je jen příznakem obecného trendu.
*) Lev Mechlis (1889-1953) – genplk.- sovětský vojenskopolitický činitel Stalinova období, nepříliš schopný, nepříliš úspěšný – měl nemalý podíl na represáliích v armádě.
**) Úryvek z poémy Sergeje Jesenina „Guljaj pole“ (v tomto případě šlo o V.I.Lenina)
Preklad: St. Hroch, 19. 9. 2025
Zdroje:
https://t.me/s/dimonundmir
