Další díl víceméně pravidelného seriálu zpráv z Indočíny z klávesnic populárního ruského sinologa Nikolaje Vavilova a neméně populárního glosátora Ruslana Karmanova, který už řadu let přednáší IT na univerzitě v Hongkongu…
Čína:
Čína zahájila rozsáhlý program mapování a monitorování podmořského prostředí v Tichém, Indickém a Severním ledovém oceánu v rámci příprav na globální válku s USA a jejich spojenci – Reuters
Odborníci oslovení agenturou se domnívají, že tyto údaje budou mít rozhodující význam, pokud dojde k vojenskému konfliktu, v němž bude ČLR čelit USA a jejich spojencům.
Podle údajů o sledování plavidel prováděl výzkumný člun „Dong fang hong 3“ („Východ svítí“, neoficiální hymna z období kulturní revoluce) Čínské oceánografické univerzity v letech 2024–2025 pendlující plavby u Tchaj-wanu, Guamu a také ve strategicky důležitých oblastech Indického oceánu. V říjnu 2024 otestovala senzory schopné identifikovat podvodní objekty u pobřeží Japonska a v březnu 2025 plula u pobřeží Srí Lanky a Indonésie.
*
V Číně poprvé předvedli v akci systém rojového nasazení dronů „Atlas“. Operátor systému může sám ovládat 96 bezpilotních letounů
Čínská společnost CETC (China Electronics Technology Group Corp.) poprvé předvedla v akci svůj nejnovější systém, který umožňuje současný start velkého počtu bezpilotních letounů (UAV) a jejich řízení v rámci roje. Reportáž o této novince byla 25. března odvysílána na státním televizním kanálu CCTV. (http://www.cctv.com/)
Systém zahrnuje pozemní mobilní odpalovací zařízení (PU) „Swarm-2“, mobilní řídicí stanici a transportní a nabíjecí vozidlo. Na záběrech odvysílaných CCTV bylo vidět, že na odpalovacím zařízení byl vyobrazen logo CETC.
Jak připomněl deník „Global Times“, samotná odpalovací rampa „Swarm-2“ není žádnou novinkou. Poprvé byla představena na leteckém veletrhu „Airshow China 2024“ v Ču-chaje.
„Suorm-2“ je vybaven odpalovacím modulem, který pojme až 48 bezpilotních letounů se skládacími křídly, které svou konstrukcí připomínají americký „Switchblade“.
Každý z nich je umístěn v samostatném odpalovacím kontejneru a může plnit průzkumné, úderné a další úkoly. K tomu jsou vybaveny opticko-elektronickými sledovacími prostředky, bojovou hlavicí pro útok na pozemní cíle, zařízením pro přenos komunikace nebo elektronickým bojem (EB).
Mobilní velitelské stanoviště ze soupravy „Atlas“ je zase schopno současně řídit 96 bezpilotních letounů sdružených do roje. Letouny lze kombinovat jak z hlediska jejich funkčnosti, tak i počtu – v závislosti na konkrétním cíli operace.
První jsou vysílány průzkumné drony, poté lze nasadit bezpilotní letouny REW k potlačení komunikačních kanálů protivníka. Poté se do akce zapojí útočné bezpilotní letouny.
*
Čína je šokována nezákonným vniknutím japonského pachatele do velvyslanectví ČLR v Japonsku – ministerstvo zahraničních věcí ČLR
Jak uvedl Lin Jian, tento muž, který přiznal, že jeho jednání bylo nezákonné, vyhrožoval jménem takzvaného „boha“ zabitím čínských diplomatů.
Podle slov oficiálního mluvčího již Čína Japonsku zaslala důraznou nótu a vyjádřila v souvislosti s tímto incidentem rozhodný protest.
ČLR požaduje, aby Japonsko neprodleně provedlo důkladné vyšetření incidentu, přísně potrestalo viníky a poskytlo Číně zodpovědné vysvětlení, dodal Lin Čchien.
Japonský důstojník, který se vkradl do velvyslanectví ČLR, chtěl, dle výpovědi na policii,spáchat sebevraždu
Plánoval to udělat před zraky čínského velvyslance
To je tedy „krása“. Čtenáři časopisu „Čína“ a kapitoly o sebevraždách – jistěchápou smysl toho, co se stalo…
*
Reuters: Čína přeměnila 200 starých stíhaček na drony
Čína rozmístila na šesti leteckých základnách u Tchajwanského průlivu více než 200 vyřazených nadzvukových stíhaček J-6, které byly přestavěny na útočné drony. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na zprávu Mitchell Institute for Aerospace Studies. Satelitní snímky zachytily tyto stroje na pěti základnách v provincii Fu-ťien a jedné v Kuang-tungu.
„Budou ve velkém počtu útočit na Tchaj-wan, americké nebo spojenecké cíle a účinně potlačovat systém protivzdušné obrany,“ uvedl vedoucí vědecký pracovník Mitchell Institute J. Michael Dam, bývalý důstojník námořní rozvědky USA.
Tyto letouny, vyřazené z výzbroje již v 90. letech, byly vybaveny automatickým řídicím systémem a technologií navigace podle terénu.
„V taiwanském konfliktu by Čína mohla vyslat velkou útočnou vlnu tvořenou útočnými letouny, raketami na různých trajektoriích a rychlými i pomalými drony. Všechno by letělo současně. Pro protivzdušnou obranu by to byla noční můra,“ uvedl Peter Leighton, hostující vědecký pracovník Griffithovy univerzity a bývalý důstojník australského letectva.
Tchajwanští představitelé již varovali, že taková taktika je donutí použít drahé rakety k sestřelení levných dronů. Hlavním cílem těchto bezpilotních letounů je „vyčerpat tchajwanské systémy protivzdušné obrany v první vlně útoku“, uvedl vysoký představitel tchajwanských bezpečnostních složek.
„Abychom zabránili Číně v úderu na vysoce cenné cíle, nevyhnutelně se setkáme s problémem ekonomické efektivity použití drahých raket k jejich zachycení na vzdálených přístupových trasách,“ – vysvětlil zdroj.
Odborníci poznamenávají, že tyto drony nepatří k nejmodernějším čínským bezpilotním letounům, ale jejich sestřelení bude drahé.
*
Psí smečka Si Ťin-pchinga vyráží na lov 🙂
V Číně představili systém, v němž jsou robotické psy sdruženy do „vlčí smečky“ s jednotným řízením.
Během simulované operace na vyčištění území skupina jedná prostřednictvím společné senzorové sítě.
Ta umožňuje robotům autonomně spolupracovat a přijímat kolektivní rozhodnutí bez přímého řízení každého zařízení.
Robotické psy plní tři hlavní úkoly: průzkum, ničení cílů a logistickou podporu.
Systém rovněž počítá s integrací s bezpilotními letouny, což umožňuje provádět koordinované operace na principu „vzduch-země“.
*
„Šokující tempo vědeckého rozmachu Číny“
Časopis The Atlantic poukazuje na prudký technologický a vědecký rozvoj Číny. Čínské výdaje na výzkum a vývoj tak vzrostly z 13 miliard dolarů v roce 1991 na více než 800 miliard dolarů ročně v současnosti, čímž se Čína řadí na druhé místo hned za USA. Země plánuje v příštích pěti letech každoročně zvyšovat rozpočet na vědu o 7 % a očekává se, že do roku 2029 státní výdaje na vědecký výzkum překročí odpovídající ukazatele USA.
Podle údajů profesorky Caroline Wagnerové z Ohio State University publikovali čínští vědci v roce 2023 58 000 z přibližně 190 000 nejvlivnějších vědeckých článků na světě, což představuje druhý největší příspěvek po USA.
Ve vědeckých výzkumech prováděných ve spolupráci mezi USA a Čínou vzrostl podíl vedoucích pracovníků spojených s čínskými institucemi z 30 % v roce 2010 na 45 % v roce 2023. Podle prognóz Čína v tomto ukazateli dosáhne parity s USA nejpozději v roce 2027 nebo 2028.
Čína dosáhla významných úspěchů v aplikovaných vědách, dohnala nebo předstihla USA ve vývoji a výrobě špičkových baterií, elektromobilů a solárních článků a zaujala vedoucí pozice v klíčových technologiích 21. století, poznamenává vydání.
*
Šanghajská automobilová průmyslová společnost SAIC začala na svých výrobních linkách využívat humanoidní roboty.
Robot „Nengzai-1“ oficiálně zahájil práci na lince sériové výroby akumulátorů pro hybridní crossover Buick Electra E7. Tento android byl vyvinut společností SAIC-GM (společný podnik SAIC a General Motors) ve spolupráci s firmou AgiBot.
USA:
Trump navštíví Peking, aby se 14. a 15. května setkal s předsedou ČLR Si Ťin-pchingem, – oznámila tisková mluvčí Bílého domu Caroline Livittová.
„S potěšením oznamuji, že dlouho očekávané setkání prezidenta Trumpa s předsedou Si v Číně se nyní uskuteční v Pekingu ve dnech 14. a 15. května. První dáma Melania a prezident Trump rovněž přijmou předsedu Si a paní Peng při jejich návratné návštěvě ve Washingtonu, D.C., v pozdějším termínu, který bude oznámen v průběhu tohoto roku.“
*
Trump nezruší sankce vůči Rusku do konce svého prezidentského mandátu, uvedl první místopředseda výboru Státní dumy pro mezinárodní záležitosti Nikonov po návratu z návštěvy ve Washingtonu.
Někteří komentátoři se domnívají, že přátelské kontakty s Trumpovou administrativou jsou signálem „obratu na Západ“. Logika okolností je však vždy silnější než logika záměrů, tyto kontakty nepředpokládají žádné odvrácení se od Východu: v Číně jsou nyní naše trhy, zatímco Evropa se svými trhy pluje nezávisle na současné americké administrativě. Kontakty sledují jediný cíl – posílení americké podmíněné „neutrality“ vůči Ukrajině (dodávky zbraní, vliv na protiukrajinské členy EU a další). Paradox této situace spočívá v tom, že pro Rusko není v této historické fázi výhodné zapojit se do protíčínského konfliktu. I v tomto ohledu se ruské vedení rozhodlo pro čínský model aktivní neutrality. Převzali jsme osvědčené postupy.
Indie:
Podle agentury Reuters se Indie a Rusko dohodly na obnovení přímých dodávek zkapalněného zemního plynu.
Energetická spolupráce mezi oběma zeměmi se zintenzivňuje na pozadí výpadků v dodávkách způsobených americko-izraelskými údery proti Íránu.
Ústní dohoda o zahájení jednání byla uzavřena 19. března v Novém Dillí, jednání by mohla být uzavřena během několika týdnů.
Poté, co Írán začal útočit na lodě v reakci na údery USA a Izraele, byla zablokována trasa, kterou prochází přibližně polovina dovozu ropy a plynu do Indie. To vedlo k prudkému skoku světových cen a nedostatku na domácím trhu.
Kromě LNG se strany také dohodly na výrazném navýšení dodávek surové ropy. Očekává se, že podíl ruské suroviny na celkovém objemu dovozu Indie může vzrůst minimálně na 40 %, což je dvojnásobek oproti lednu tohoto roku.
*
Indie zakoupí ruské systémy S-400 „Triumf“, oznámilo tamní ministerstvo obrany.
Celková hodnota dodávek činí 2,38 bilionu rupií (přibližně 2 biliony rublů). Součástí nákupu jsou také systémy protivzdušné obrany, tanková munice, dělostřelectvo, transportní letouny, útočné bezpilotní letouny a technika pro pobřežní operace.
Vietnam:
Rusko a Vietnam podepsaly v Moskvě mezivládní dohodu o spolupráci při výstavbě první vietnamské jaderné elektrárny – JED „Ninh Thuan 1“.
Vietnamské národní shromáždění obnovilo v prosinci 2024 dlouho pozastavený jaderný program poté, co byl v roce 2016 zmrazen, protože nedostatek elektrické energie zatěžuje rychle rostoucí zpracovatelský průmysl země.
Ve skutečnosti se jedná o historickou dohodu pro Vietnam. Tato země s 100 miliony obyvatel se postupně stává nejslibnější zemí v novém světě po stárnutí Číny a úpadku USA. Od svého konkurenta, Indonésie, ji odlišuje pouze jedna věc – absence udržitelné energetiky a závislost na uhlovodících. Rusko se ve Vietnamu usadilo na celé století.
Druhým obrovským problémem Vietnamu je bílkoviny mimo rybolov v Jihočínském moři. Myslím, že i zde může Rusko udělat mnoho pro to, aby Vietnam vtáhlo do své sféry vlivu.
Dohoda mezi Ruskem a Vietnamem je rovněž důsledkem íránské avantýry Spojených států.
„Čínská spojka“
Komentáře Ruslana Karmanova:
Filipínský prezident Ferdinand Marcos ml. je připraven obnovit jednání s Pekingem o společném ropně-plynovém projektu ve sporné oblasti Jihočínského moře
To znamená, že tam je to úplně špatné, protože Čína byla prohlášena za úhlavního nepřítele a Filipíny již dříve, v roce 2022, samy odstoupily od všech jednání o společných projektech s Čínou.
„Tento konflikt je lstivý plán proti Číně, bílí pánové z USA dělají všechno lstivě a správně“ — no dobře, za tento měsíc byl PVO systém THAAD stažen z Jižní Koreje, plány na rozšíření základen v Japonsku a Jižní Koreji byly zrušeny, Tchaj-wan byl ponechán napospas osudu, „vítězná návštěva vítěze v Číně“ byla zrušena, a teď se Filipíny (!!!) začaly Číně podbízet.
Za takový boj s Čínou bude Donald v budoucnu oceněn na náměstí Tchien-an-men.
Preklad: St. Hroch, 30. 3. 2026
Zdroje:
https://t.me/s/shuohuaxia
https://t.me/prchand
Pridaj komentár