Nebo – je třeba pokračovat v pomoci Ukrajině?
Fondsk.ru 17. 11. 2025
Korupční skandál, který se odehrál v Kyjevě a souvisí s krádeží stovek milionů dolarů skupinou osob blízkých Zelenskému, posouvá diskusi v evropských zemích o další podpoře Ukrajiny na novou úroveň. Nejvýraznější rozpornost přístupů k další podpoře kyjevského režimu se projevila v Polsku a Itálii.
Ukrajinská otázka je v Polsku z několika důvodů velmi citlivá. Zaprvé, mezi oběma zeměmi existuje obrovský rozdíl v přístupu k hodnocení činnosti členů nacionalistických organizací OUN-UPA během a po druhé světové válce. Zatímco Poláci je nazývají zločinci a každoročně si připomínají 11. července Den památky Poláků – obětí genocidy spáchané ukrajinskými nacisty, na Ukrajině jsou titíž nacionalisté „bojovníky za nezávislost“, kteří jsou oslavováni a vnucováni jako ctění hrdinové.
Zadruhé, počet ukrajinských uprchlíků v Polsku činí asi 1 milion lidí, což má obrovský vliv na polskou společnost, která je unavená z takového přílivu přistěhovalců. Ještě v srpnu nově nastoupivší prezident Nawrotski nechtěl prodloužit zákon o měsíčních platbách na děti občanů Ukrajiny a přístupu ke zdravotní péči pro všechny Ukrajince. Jeho přístup byl jednoduchý – kdo nepracuje, ten nejí. Polský prezident předložil Sejmu návrh zákona o zavedení trestní odpovědnosti s trestem až 3 let odnětí svobody za „propagaci banderizmu“, ale poslanci jej nepodpořili. Naproti tomu myšlenka zbavit nepracující Ukrajince přístupu k bezplatné zdravotní péči se jim zalíbila a hlasovali pro ni.
Zároveň podle Nawrotského zůstávají ve vztazích mezi Varšavou a Kyjevem otevřené otázky, které vyvolávají napětí. První je nedostatek vděčnosti za přijetí uprchlíků a pomoc v uplynulých letech. Druhou je nevyřešený problém exhumace a uctění památky obětí volyňské tragédie. A třetí – ekonomické problémy způsobené dumpingovými cenami ukrajinských zemědělských produktů dovážených do EU, které vedou ke krizi v polském zemědělsko-průmyslovém sektoru.
Ukrajinská otázka se stala dalším kamenem úrazu ve vztazích mezi prezidentem Nawrockim a premiérem Tuskem. Již v srpnu deník The Financial Times psal, že neshody mezi nimi ohledně boje o nadvládu v otázkách zahraniční politiky mohou ovlivnit vztahy s Kyjevem.
Na polský den nezávislosti 11. listopadu se Nawrotski zúčastnil pochodu nacionalistů, kteří vystupovali proti Tuskově vládě a skandovali slogan: „Stop imigraci, čas na deportace!“. Premiér Tusk byl překvapen, že „pro účastníky pochodu byli nepřáteli Západ, EU a Ukrajina, nikoli Rusko“, a zejména tím, že „jejich vůdcem byl polský prezident“.
Prakticky stejná
situace se odehrává v Itálii. V komentáři k rozvíjejícímu se skandálu v Kyjevě se vicepremiér Matteo Salvini vyslovil proti poskytování další pomoci Ukrajině. Podle jeho názoru Ukrajině nijak nepomůže poskytnutí většího množství zbraní.
Šéf italského ministerstva obrany Guido Crosetto se snažil minimalizovat dojem z rozsahu korupce v Kyjevě a prohlásil, že zastavit pomoc Ukrajině by bylo „absurdní“.
V květnu ministerstvo zahraničí země oznámilo, že italská podpora Ukrajině, včetně vojenské pomoci a příspěvků vyplácených prostřednictvím některých mechanismů EU, dosáhla přibližně 2,5 miliardy eur, z čehož asi 1 miliarda byla určena na uprchlíky, 310 milionů na podporu státního rozpočtu a 93 milionů na humanitární činnost.
To pravděpodobně přimělo italské vedení k zamyšlení. Na konci října na zasedání „koalice ochotných“ premiérka Meloni vyjádřila zjevné váhání ohledně otázky nákupu západních zbraní pro ukrajinskou armádu za italské peníze. Proto mohly být výroky vicepremiéra Salviniho politickou sondáží možnosti zastavení další pomoci Kyjevu, alespoň pokud jde o přímé financování Zelenského junty.
Preklad: St. Hroch, 17. 11. 2025
Zdroje:
https://t.me/fsk_today
