Západ chce víťazstvo za každú cenu – bude ňou jadrový výbuch?

Andrej Perla        05.07.2023
 
Ukrajina mohla již včera večer zahájit útok na Záporožskou jadernou elektrárnu. Nestalo se tak především proto, že se plány VSU podařilo odhalit doslova v přímém přenosu. Nebezpečí však nezmizelo. Někdo na Západě si skutečně přeje, aby válka přešla do jaderné fáze. Proč z toho mají prospěch, může jaderná elektrárna vybuchnout a co s tím vším dělat? Upozorňujeme na skryté významy…
 
Nakolik závažná je hrozba jaderné provokace se strany Kyjeva a Západu?
 
To, co se děje kolem Záporožské jaderné elektrárny (ZJE), a jaderné hrozby aktuálně existující na území Ukrajiny, je právě nejlepší ilustrací nyní už nikoli nové teze, že informační realita v této válce je mnohem důležitější než to, co se na Zemi děje. Ona se vlastně jaderná válka na území Ukrajiny už vede, jen je nyní zcela informační. O tom, že předseda Si vedl nějaká tajná jednání s prezidentem Putinem a zejména ve věci použití/nepoužití taktické jaderné zbraně na Ukrajině, jsme poprvé slyšeli zdaleka ne včera. Slýchali jsme o tom od našich západních „partnerů“ už na počátku roku 2022 – už tenkrát zvedli otázku, co bude, jestliže Rusové použijí taktické jaderné zbraně. A už tenkrát, když bylo známo, že Čína v hlavních rysech podporuje Rusko v jeho útoku, bylo řečeno, že je Čína údajně protivníkem tohoto použití. Čína skutečně je protivníkem použití jaderné zbraně, ale vtip je v tom, že Rusko nedělalo nic jiného, než že zdůrazňovalo, že nepoužije jadernou zbraň jako první.
 
Nyní k tomu, co dnes dělají zápaďáci… 
 
Ve mně přece jen vzniká pocit, že největší a nejsilnější západní analytici zoufale hledají východ z této situace a hledají událost, při které by se dalo zmrazení bojových akcí podařilo prodat západní veřejnosti jako vítězství, jako dobrý výsledek událostí na Ukrajině. Protože pokračování bojů na Ukrajině se stává pro Západ všestranně příliš drahým. Ve smyslu politickém, ekonomickém, spotřeby zbraní a munice – ve všem. Protože oni ale po celou dobu hrdinně vzdorovali ruské hrozbě a snažili se uštědřit Rusku strategickou porážku, tak říci jako onen anekdotický chirurg „promiňte, ale zase se mi to nepovedlo“, to jaksi nejde a je nutné najít nějaký tah, a jedním z takových tahů může být globální jaderná hrozba. Ona je skutečně něco jiného válka konvenčními zbraněmi, jakási druhá Korea, a něco úplně jiného nová Karibská krize, kdy bude nutné sáhnout ke vzájemným ústupkům: – viz. „Ponechat sovětům Kubu, ale bez raket a tím se dočkat nepříjemností jako socialistický vývoj na Kubě, ale za to se zbavit nebezpečí raketové základy pár kilometrů od Floridy“ – cituji ze západního tisku. A tak vlastně vyhrát, protože se zbavili toto akutního nebezpečí, a mohli psát, že Kennedy donutil Chruščova obrátit loďstvo zpět domů. To, že to tak nebylo není důležité, nejde o historická fakta, ale o to jak události předložit svému voliči a čemu ten bude dál věřit.
 
Takže volič na Západě uvěří, nebo už věří tomu, že Rusko vyhrožuje užitím jaderných zbraní a jadernou katastrofou. To, že jaderná katastrofa na Ukrajině, pokud k ní, nedej Bůh, dojde, ohrozí Evropu, to není lež, ale tak tomu skutečně bude. A protože je to tak a hrozba je reálná, tak se pokusme konflikt nějak zmrazit, například odevzdáním jistých území Ukrajiny Rusku. Problém je v tom, že to nemohou říci jen tak, tu hrozbu je třeba předvést. A tady narážíme na to, co vlastně mohou udělat. Pro málo gramotného člověka ZJE pěkně zní, protože „Kristepane, druhý Černobyl!“ … „a vůbec – atomové je to, co vybuchuje“…
Ale, bohužel pro naše západní „partnery“ ZJE vybouchnout nechce, přičemž za žádných okolností – ani „Točkou-U“, ani jakýmkoli množstvím ruské výbušniny uložené na střechu JE atomový hřib nevyvolá. Důležitý je tu názor expertů jak Rosatomu, tak i MAAE, kteří hovoří v nejhorším případě o úniku jaderného paliva – ale to není katastrofa kontinentálního měřítka, dokonce ani měřítka Černobylu, protože ZJE byla postavena už s přihlédnutím ke zkušenostem s následky černobylské katastrofy – tam nic takového být nemůže.
 
Druhý scénář…
 
Proto vzniká druhý scénář, sice spojený s JE, ale podstatně odlišný – tzv. „špinavá bomba“. Což je obyčejný náboj naplněný velkým množstvím toxických materiálů získaných na jiném reaktoru, které se při explozi rozlétají do dost velké vzdálenosti a zamořují území – nicméně zamoření vzduchu, půdy nebo vody, jakkoli bude ekologickou katastrofou, nebude začátkem jaderné války, protože nepůjde o použití jaderné zbraně, a způsobí to škody pouze lokální. Rusko nic takového neudělá nejen proto, že se tak prostě nechová, ale proto, že to nemá zapotřebí. Na rozdíl od protivníka Rusko skutečně má okamžitě k dispozici taktické jaderné zbraně, a pokud to uzná za vhodné, použije je.
 
V čem tkví pravděpodobný kalkul oněch kurátorů Kyjeva?
1)     Označit hrozbu – což se právě děje;
2)     Použít „špinavou bombu“;
3)     Vytvořit způsob a obvinit z toho Rusko, že to bylo použití taktické jaderné zbraně.
 
Nicméně, z mých rozhovorů s experty vyplývá, že se sice stát může leccos, ale ve světě se dosud nic takového nevyrábělo a je to technicky velmi komplikované. Proto jsem spíš optimista a domnívám se, že v tomto případě zůstane u hrozby deklarované, která nedokáže přesvědčit západního voliče a nebude stačit ani k obvinění Ruska z rozpoutání jaderné války. To ale také znamená, že zmrazení konfliktu se tímto způsobem dosáhnout nepodaří a boje budou pokračovat konvenčními zbraněmi.
My přirozeně počítáme s vítězstvím v této válce.