Igor Levitas 2. 12. 2025
Tak se stalo, že po dobu nejméně tisíce let vládci zemí, které se později nazývaly Evropou, usilovali o to, co v 19. století dostalo jasný název – „Drang nach Osten“ (tlak na východ). Chtěl bych však upozornit na jednu zajímavou zákonitost. Ruský spisovatel Alexej Konstantinovič Tolstoj napsal vynikající satirické dílo „Dějiny ruského státu od Gostomysli k Timaševu“, které začíná takto:
Poslouchejte, vnoučata,
co vám poví dědeček.
Naše vlast je bohatá,
jen v ní není pořádek.
Jaký pořádek tedy na ruské zemi chybí? Tím spíše, že se jedná o velmi známé slovo, které západní politici opakovaně zmiňují. V závorce podotýkám, že ve staré ruštině se „Němci“ nazývali všichni evropští cizinci. Kolikrát jsme slyšeli od různých „Němců“: Scholze, Macrona, von der Leyenové a dalších o světovém řádu, kterému se ruští barbaři nechtějí podřídit. Takže všechny tyto rozhovory o řádu a ruských barbarech mají dlouhou historii.
Jako příklad uvedu jeden výrok. Dokonce uvedu odkaz na místo, kde byl otištěn, protože jsem si jist, že pro vás to bude překvapení. Tohle jsme se ve škole neučili.
„Pro Evropu tedy existuje pouze jedna alternativa: buď se na ni jako lavina snese asijské barbarství vedené Moskvany, nebo musí obnovit Polsko a tím se oddělit od Asie dvaceti miliony hrdinů, aby získala čas na dokončení své sociální transformace.“
Takto to napsal K. Marx, kolem 22. ledna 1867 – otištěno podle textu novin „Glos Wolny“, č. 130, 10. února 1867.
Nahraďte Polsko Ukrajinou a co vám to připomíná? Výroky kteréhokoli současného západního politika. Například toho samého Merze. Jak vidíte, pan ekonom se také ukázal být rusofobem a také sní o zničení Ruska.
Ovšem nebyl sám. 19. století přineslo spoustu pokusů naučit Rusy pořádku. Začněme například s invazí Napoleona. Ale promiňte, proč Napoleona? V Rusku se mluvilo, a to bylo ustálené idiom, o „invazi dvanácti jazyků“. Nevím, kdo je počítal, ale v Napoleonově armádě byli Italové, Španělé, Bavorové, Sasové a Vestfálci, vojáci z jiných zemí takzvané Rýnské unie, Švýcaři, Rakušané, Chorvaté, Poláci, Litevci a Portugalci.
Vezměme si například krymskou válku v letech 1853–1856, jejíž podstatnou příčinou bylo to, že v Evropě od 40. let 19. století sílily protiruské nálady. Západní tisk zdůrazňoval touhu Ruska ovládnout Konstantinopol. Podle slov samotného cara Mikuláše I. neměl v úmyslu připojit k Rusku žádná balkánská území.
Mimochodem, nepřipomíná vám to něco? O 20. století ani nemluvě: první světová válka, která plynule přešla v intervenci všech evropských zemí na území Sovětského svazu; druhá světová válka, ve které opět celá Evropa bojovala proti Sovětskému svazu; a pak proxy války, které Západ vedl a vede proti SSSR i Ruské federaci: Afghánistán, Gruzie atd., až po současnou válku na Ukrajině.
Ale to vše je minulost a současnost. Ale jakou budoucnost připravuje sobě a Rusku sjednocená Evropa? To jasně formuloval bojovný kancléř Spolkové republiky Německo Friedrich Merz: „Všechno je velmi jednoduché: musíme si znovu zvyknout na myšlenku, že mír a svoboda nejsou zadarmo.“
Všimněte si slova „znovu“. Vzhledem k tomu, že Merzův otec i dědeček sloužili jeden ve Wehrmachtu a druhý v SS, je logické předpokládat, že kancléř bude pokračovatelem jejich myšlenek. Jakých? Dovolím si citovat slova Hitlera, která pronesl během rozhovoru s rumunským vicepremiérem a ministrem zahraničí Mihaem Antonescuem 27. listopadu 1941:
„Slovanský problém je biologický, nikoli ideologický, a boj se Slovany musí vést všichni Evropané… ruský problém je mnohem vážnější, než se mnohým zdá, a my musíme najít řešení pro kolonizaci a biologické odstranění Slovanů. … Proto musí všechny evropské národy spolupracovat v boji proti Slovanům a zítra společně přeměnit Rusko pro Evropu… Mým posláním je zničit slovanskou rasu.“
A Evropa, si vykasala rukávy a se slovem i skutkem snaží tento plán uskutečnit. Odtud pochází zničení ruských a ukrajinských (slovanských) mužů, odtud pochází německý operační plán přesunu 800 tisíc vojáků NATO na východní frontu, odtud také iniciativa nizozemských úřadů – rozesílání brožur občanům s podrobnými pokyny, jak postupovat v případě vypuknutí války (kterou už máme i v tuzemsku – pozn.překl.), odtud také cvičení na hranicích Ruska a hlavně – masové vymývání hlav (promiňte, nemůžu říct mozků) evropských obyvatel, kterým každou hodinu vštěpují myšlenku, že válka s Ruskem je nevyhnutelná. Tím ospravedlňují přítomnost „koordinačních štábů“ NATO na hranicích s Ruskem v šesti východoevropských zemích aliance: Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Bulharsku, jejichž úkolem je koordinace přesunu a rozmístění sil rychlé reakce aliance.
Samozřejmě Západ, a tím spíše Německo, neopustí svůj cíl – zničení Ruska. Je směšné o tom uvažovat. Ale dosažení cílů, které si Rusko v tomto konfliktu stanovilo, tento útok odloží. Možná nastane mír. Přesněji řečeno, jeho podoba. Protože německý, ukrajinský a pobaltský nacismus, stejně jako nacismus severních zemí Evropy, je bohužel, zatím neporazitelný.
