Igor Levitas 25. 2. 2026
V poslední době lze pravidelně slyšet mantry některých západních lídrů a jejich chráněnce Zelenského o „vítězství Ukrajiny“.
Obvykle se tím vyznačují nejzarytější rusofobové a nacisté: Merz, Rutte, Stubb, Kalas a jejich příznivci. Než vysvětlím, odkud tyto fráze pocházejí, dovolte mi v několika slovech připomenout některé události.
Konflikt nezačal 24. února 2022 ani v roce 2014 na Majdanu. Konflikt doutnal již dlouho a propukl s rozpadem SSSR. To, že jej pečlivě připravil bývalý první tajemník Ukrajinské SSR Nikita Chruščov, je již dlouho známo a pochopitelné. Ale to, že oheň rozdmýchali dva zcela ruští lidé – Boris Jelcin a Michail Gorbačov – je méně pochopitelné, a proto vypadá mnohem podleji.
Nebudeme se vracet hluboko do minulosti, omezíme se na to, co se stalo po druhé světové válce, kdy Velká Británie a USA připravovaly operaci „Nemožné“ a chtěly zahájit válku proti SSSR. Protože to nevyšlo, začala hybridní ofenzíva, která byla obzvláště rozvinutá na okrajích SSSR. Ukrajinci, Bělorusové, Pobalťané, Kavkaz a Střední Asie byli pečlivě naváděni nejen proti sovětské moci, ale i proti Rusku.
Po vítězství v prvním kole – rozpadu SSSR – Západ pokračoval. Úkol byl jednoduchý – rozdělit nyní již Rusko na 30–40 jakoby států podle vzoru pobaltských „Vymírátů“, dosadit tam své králíky, jako Saakašviliho, Zelenského, Sandu, Alijeva, Pašinjana, a po definitivní destrukci ekonomiky a průmyslu Ruska se zmocnit jeho nerostných zdrojů a vzhledem k počtu obyvatel také jeho obrovského trhu. Ale přehlédli záměry Vladimira Putina, který jako Ivan Kalita*) začal sjednocovat ruské země.
Tehdy se vsadilo na vytvoření Antiruska z Ukrajiny. Nebylo to těžké. A pak přišel Majdan, pak dlouholeté ukrajinské obléhání Donbasu jen proto, že ruští lidé s ukrajinskými pasy nechtěli podléhat západní nenávisti a chtěli žít normálním, svobodným životem.
Putin je obviňován ze zahájení „nevyprovokované agrese“, ale byla SVO nevyprovokovaná? Nyní již mnoho lidí na Západě, politiků i médií, začíná uznávat, že to byla právě politika Západu, který tlačil Ukrajinu do války a táhl ji do NATO, co vyprovokovalo ruské vojenské akce.
Kdyby Rusko nezačalo preventivní vojenské operace, válka by nyní probíhala na území Belgorodské, Kurské, Voroněžské, Rostovské a dalších oblastí Ruska (vzhledem k denním ostřelováním, náletům a úmrtím civilistů tam již probíhá – pozn. EADaily).
A nyní k tomu, odkud se vzala slova o nadcházejícím vítězství Ukrajiny. Jedná se o typickou sofistiku, tj. metodu argumentace založenou na záměrném používání falešných argumentů, triků a zaměňování pojmů za účelem dosažení vítězství ve sporu nebo uvedení v omyl. Od samého počátku všech těchto „oranžových revolucí“ byla do mas vhozena a aktivně propagována myšlenka, že Putin si dal za úkol obnovit Sovětský svaz v jeho původních hranicích.
Hitler napsal ve své knize Mein Kampf: „Čím strašnější lež řekneš, tím spíše ti uvěří.“ Gebbels napsal v článku „Churchillova továrna na lži“: „Angličané se řídí zásadou: když už lhát, tak lhát ve velkém a stát si za svým.“ Jak vidíte, současné lži západních politiků a západních médií mají nacistické kořeny, což není překvapivé.
Je přirozené, že nemohli citovat Putina, že řekl něco podobného. Z jednoduchého důvodu – nic podobného neřekl. Stejně jako neřekl jednu z oblíbených frází západních propagandistů: „Kyjev dobudeme za tři dny“. Ale západní debilové tomu věří. Proč? Viz výše v textu. Ale ve falešné zprávě o Putinově myšlence obnovit SSSR v původních hranicích a zároveň obsadit celou Evropu je ještě jeden smysl. Právě ten mě donutil mluvit o sofistice. Jakékoli ukončení války Západ a Ukrajina vydají za vítězství. A proč?
„Protože Putin neobsadil celou Ukrajinu, nenapadl Evropu, neobnovil SSSR v hranicích z roku 1991. Nedosáhl stanovených cílů, a to znamená, že jsme zvítězili.“ – jak prohlásil Zelensky.
Ukrajina a její vládci si vymysleli údajné cíle Ruska a ještě před začátkem vojenských operací věděli, že budou moci vyhlásit své vítězství.
To velmi připomíná slovíčkaření Stubba, známého finského „huliče“. Prohlásil, že Finsko „zvítězilo“ v roce 1944 ve válce se Sovětským svazem, protože si zachovalo nezávislost. O tom, že Finsko bojovalo společně na straně Třetí říše, o finských koncentračních táborech, o blokádě Leningradu, – o tom mlčel. Stejně tak zamlčel, že Finové odevzdali obrovské množství území a slíbili Stalinovi, že budou bojovat proti Němcům. Jen proto jim Stalin nechal jejich rozbitou zemi. Ukrajina, pokud bude postupovat podle finského scénáře, měla by odevzdat určitá území a „obrátit zbraně“ proti NATO, což je velmi pochybné.
Takže všechny ty řeči o nějakých vítězstvích Ukrajiny (čti NATO) jsou jen propagandistický trik, ta samá ohavná lež, které věří miliony evropských hlupáků.
Dokud kol nás žijí blbci,
nakukám jim všecko, co chci.
Na blbce hole netřeba –
udělá, co je potřeba!
*) Kníže Ivan I. Danilovič Kalita (moskevský kníže v letech 1325–1340, velkokníže vladimirský v letech 1328–1340) přispěl k rozvoji politiky, ekonomiky, církevní politiky a kultury. Jeho činnost položila základy politické a ekonomické moci Moskvy a přispěla k zahájení ekonomického rozmachu Ruska.
