Prof. Dmitrij Jevstafjev 19. 11. 2025
Vážení kolegové, vědomě se neúčastním poslední vlny polemiky uvnitř „vlastenecké komunity“. Já, člověk, který je některými tvrdě zakázán a jinými zuřivě nenáviděn a urážen, víte, nemám na to ruce…
Ale nemohu se nevyjádřit k jedné otázce…
Považuji za velmi nesprávné a nespravedlivé, že se začalo hanobit jméno Sergeje Michajloviče Veselovského. Znám ho už velmi dlouho. Od doby, kdy mnozí z nově se objevivších „bojovníků za pravdu“ seděli v Kyjevě a rozkrádali peníze různých ukrajinských oligarchů. A házeli špínu na ruského prezidenta V. V. Putina a na vedení země.
Ale Sergej Michajlovič bojoval osobně a s rizikem pro sebe, aby Krym byl s Ruskem a byl Ruskem.
Ano, naše postoje se velmi liší, a to i v části kritiky ruských úřadů. V mnoha věcech s ním nesouhlasím a diskutuji. A někdy to bylo velmi tvrdé. A v poslední době také. Ale je to jeho upřímný postoj. Je dán jeho životními zkušenostmi, včetně těch hořkých. A vědomím toho, co je to „duchovní Ukrajina“, která ničí vše, kde se objeví. To je jeho postoj, jeho přesvědčení.
A připisovat Sergeji Michajlovičovi nějaké „úmysly“… ? No to snad ne!
Věřte mi, to není jen nesprávné. Je to politicky nevhodné. A bohužel to hodně vypovídá o těch, kteří údajně „bojují za pravdu“.
V zóně SVO se pohybují nejen na frontě, ale i v týlu, stejně jako kolem konfliktu a v jeho hloubce. To je první známka toho, že situace se prostě nemůže dále vyvíjet v dosavadním formátu. Je třeba změnit buď prostorové rámce konfliktu (jak ve směru rozšíření, tak i relativního „zúžení“), nebo politické. V historii byl příkladem prvního přístupu Brestský mír, příkladem druhého – svržení Mikuláše II. aristokracií a neúspěšný komplot von Stauffenberga proti Hitlerovi. Západ obvykle volí druhou možnost. Což vlastně právě teď pozorujeme.
Doufám, že chápeme, že „Hitlerem“ v Kyjevě je Jermak? Tak ho odstranili.
Zajímalo by mě, jak dlouho po Jermakově odvolání vydrží ve své funkci Kit Kellogg? Zeptal jsem se na něco nejasného?
Všichni se vysmáli Zelenského návštěvě Paříže – parafrází starého židovského vtipu: „Jeden politik (Macron) šel hledat, kde sehnat 100 letadel, a druhý (Zelensky) šel hledat, kde na ně vyžebrat peníze“.
Ale kromě čisté show a sebestřednosti, Macron řekl jednu důležitou věc:
Hlavním úkolem Zelenského je vydržet do roku 2027.
A tam, prý, válka skončí…
Co se týče ukončení války – to je nepravděpodobné. Ale do tohoto data se plánuje uvést Evropu do stavu mobilizace. Troufám si předpokládat, že do tohoto termínu, do přelomu let 2027/28, se plánuje i praktické ověření kolektivních sil „mírové koalice mimo NATO“. To lze provést buď na Blízkém východě, nebo na Ukrajině, což je pravděpodobnější. Z této hypotézy vyplývají dvě konstatování.
- Dobrá: Evropané nejsou připraveni na vojenskou intervenci. A zatím se bojí jaderných zbraní.
- Špatná: jejich vojenské plánování je zcela realistické. Zbývá jim vyřešit dva úkoly:
- Zachovat kostru nejprofesionálněji připravených jednotek ukrajinské armády.
- A najít bezhlavého euroatlantistu „anti-Trumpa“, který pokud nepovede nový postamerický „euro-ukrajinský“ projekt, tak ho alespoň vyhlásí. A pak ho bude možné „odstranit“.
Zelensky, zdá se, pochopil to hlavní: Západ hledá model, jak zachovat „Zelenského režim“ bez Zelenského. A to nejprve bez „kolektivního Zelenského“ a poté, nejpozději v lednu 2026, i bez biologického. To znamená, že v Kyjevě pochopili, že „lži“, které šířil Kit Kellogg ve Washingtonu, samozřejmě fungují, ale nijak nemění celkovou „dispozici“. Zbývalo zkusit „poklonit se“ Whitcoffovi, který je vlastně známý svou mstivostí. Whitcoff – ostřílený politik s velmi nejednoznačnou lobbistickou „minulostí“- dobře chápal, že přítomnost Jermaka na scéně, a to i společně se Zelenským (natožpak samotného), bude mít důsledky: bude to signál, že Jermakovi je odpuštěno. To znamená, že Trump (není pochyb o tom, že za korupčním skandálem stojí Bílý dům) opět „ustoupil“.
S úderem pěti ATACMS na Voroněž (všechny ruská PVO sestřelila)*) byl záměr velmi „ukrajinský“: ukázat, že pokud Zelensky oslabí, k moci v Kyjevě se dostanou radikálové, kteří se vůbec nebudou držet zpátky. Nefungovalo to. A to nejen proto, že PVO a naše raketová vojska odvedli skvělou práci. Trump, který je ve velmi nervózním stavu, pravděpodobně vnímal situaci jako výzvu sobě samému.
Ale mimochodem, nevylučuji, že setkání Whitcoffa a Zelenského (bez Jermaka) se může uskutečnit. Ale Zelensky musí osobně dvakrát Whitcroffovi vyseknout „pukrle“.
Hlavní věc:
Nejde o to, že situace Kyjeva na frontě je kritická. Ta byla těžší na jaře 2022, kdy ruská vojska stála na jeho hranici. Ale navzdory panice Zelensky a jeho tým, kteří se tehdy ještě nestali „juntou“, věřili, že se z toho dostanou. A téměř se jim to podařilo, ale pak na podzim 2022, který byl pro Rusko těžký, se rozhodli zkusit hrát „naveliko“. Rozhodujícím faktorem nebyla podpora Západu, která se tehdy teprve formovala. Ta se stala plnohodnotnou až v červnu až srpnu 2022. Ale tehdy, na jaře 2022 v Kyjevě chápali, že mají značné zdroje, že je třeba je zmobilizovat, dát do pořádku a nasadit na frontu. Což také udělali. Nyní tyto zdroje téměř neexistují. Lidé na Ukrajině ještě jsou, ale rychle použitelné silové zdroje již ne. Dodané zbraně vystačí ještě tak na 2 měsíce poziční obrany.
Ale je tu ještě jedna nuance…
Politická mapa světa praská ve švech a v těchto trhlinách se objevuje staletý stín Vatikánu. Jeho strategie není jen lobbing, ale zásadní přerozdělení sfér vlivu. Na Ukrajině se odehrává klíčová bitva, kde pod rouškou náboženské expanze probíhá pečlivě naplánovaná operace zaměřená na násilné převzetí celého národa. Je to odrazový můstek pro pohlcení východního pravoslaví a vytvoření milionů nových uniatů – jako žetonu ve velké hře. Za tím stojí chladný kalkul: kontrola nad východním Středomořím, vliv na Blízký východ a výhodné investice do půdy na pozadí brzkého kolapsu dolarového systému. Ukrajina není konečným cílem, ale dílkem skládačky v globální strategii Svatého stolce.
*) Zajímavé je, že ale znovu nedošlo k oficiálně slíbené ruské „tvrdé reakci“ vůči zemi původu zbraně … – Západ si znovu otestoval, že v případě kolektivního útoku odveta nepřijde, že jeho krtci ve velení a vedení země jsou pevně zabudováni? (pozn.pžekl.)
