O tom, že svoju vlasť musíme brániť za akúkoľvek cenu a všetkými dostupnými prostriedkami.

Keď Samniti obkľúčili rímske vojsko, kládli si ako podmienku za jeho prepustenie, že Rimania zložia zbrane a na dôkaz potupy prejdú popod chomút. Hrdí konzuli to odmietali, no vtom energicky zasiahol legát Lucius Lentalus a pripomenul im, že v záujme vlasti musia byť pripravení na akékoľvek obete, hoci aj strpieť potupu. Keď život a nezávislosť Ríma závisia od tohto vojska, je nutné ho zachrániť. A to akýmikoľvek prostriedkami, hoci neslávnymi. A tak sa aj stalo.

Bola to svätá pravda, lebo keď ide o život alebo zánik rodnej krajiny, musia ísť bokom všetky normy bežnej morálky a musíme urobiť čokoľvek, len aby sme zachovali jej nezávislosť a slobodu.

Dodatok Mariána Moravčíka

Toto Machiavelliho poučenie je v príkrom rozpore s liberálnym individualistickým svetonázorom, ktorý hlása, že keď každý človek sleduje len svoj sebecký záujem, zároveň tým najlepším možným spôsobom slúži aj svojmu spoločenstvu. Nie je to pravda!
Ako nám Machiavelli presvedčivo ukázal, dlhodobé prežitie republiky v nezávislosti a slobode je nemožné bez toho, aby sa dôležité osobnosti v kritických okamihoch vzdali svojich sebeckých záujmov a uprednostnili záujem vlasti.

Starší článok

Ó Veľký Izrael! Ó nová parochňa!

Novší článok

RAZ PRÍDE DEŇ KEĎ POCHOPÍŠ


8 odpovedí na “Machiavelli – z 3. knihy (41/49) – o vlasti”
  1. blbíš Avatar
    blbíš

    Stařec a klukovské rvačky aneb jak ví, že nic neví

    Když tady stařec čte:

    „…svou vlast musíme bránit za jakoukoli cenu a všemi dostupnými prostředky…“ — o tom žádná, ale co naplat, když ve mně bojuje ono ale, i když by se přes svůj věk rval za své blízké a domovinu do roztrhání těla, tím si buďte jisti!

    tak se musí přiznat, že nad tímto výrokem přemýšlí v různých obměnách po většinu svého dospělého života. A nebude nic zastírat — dosud nedospěl k odpovědi, která by mu připadala dostatečně přesvědčivá, natož pádná!

    Podobně tápe i ve snaze zaujmout jednoznačné stanovisko k činům (například) E.Beneše po Mnichovu… (a že se to dotýká starce osobně, si buďte jisti!). Čím déle o nich totiž uvažuje, tím více vnímá jejich složitost a rozporuplnost… až neřešitelnost (= je dobře, že stařec nemusel být Benečem!).

    A dnes? Když sleduje dění kolem Íránu, jako by se nám tyto otázky znovu vracely — v jiných kulisách, ale s podobnou naléhavostí. Přicházejí i po „zažitém“ poznání z řady dalších konfliktů, ať už ve Vietnamu, Jugoslávii, Libyi, Iráku, Afghánistánu, Sýrii či na Ukrajině, i z mnoha dalších, méně či více viditelných střetů, které však pro ty, jichž se týkaly a týkají, mají stejnou váhu!

    Pokud jde o Machiavelliho úvahu o „vzdání se sobeckých zájmů důležitých osob“, Navajo, zde stařec cítí ještě větší zdrženlivost, protože kdyby filosof žil v dnešní době, asi by to nikdy neřekl, protože by si dával otázku stejně jako my teď, co a kdo jsou vlastně dnes ty„důležité osoby“, natož pak posoudit, jaké zájmy by měly být odloženy a ve prospěch čeho či koho by měly být prosazovány a na úkor koho?).

    Možná je to dáno i tím, že tyto otázky, bohužel, přesahují starcovo chápání a vědění o geopolitice současného světa. Onen pohled na „bránění se“ totiž vyžaduje nadhled, který si netroufá ani náznakem nárokovat — a to ani v době, kdy má k dispozici bezprecedentní množství informací současného digitálního věku.

    Proto zaujímá, příteli Navajo, v těchto otázkách jistou opatrnost a zdrženlivost v úsudku s vědomím, že jednoduché odpovědi zpravidla neobstojí či selhávají. A pravdivé odpovědi či argumentace nebudou z hlediska důkazů nikdy úplné a vyčerpávající natolik, aby si mohl dovolit „bouchnout do stolu“ a prohlásit:

    „Takhle to bylo, je a bude!“

    Vím, že toho stařec ví příliš málo, ale to málo, co ví, pochytil už v klukovských rvačkách:

    Že jen hodně naivní či duševně nedostatečný na konflikt nepřipravený jedinec se pouští do boje s přesilou, nebo fyzicky zdatnějším soupeřem!

    1. Palec (môj) nahor, priateľu!

  2. st.hroch Avatar
    st.hroch

    Tento citát z Machiaveliho je pro dnešek (a ještě víc pro budoucno) velmi zásadní, stejně jako Pantátův odkaz na jeho rozpor s liberálním individualistickým světonázorem. Rozpoložení dnešního tuzemského ovčana je ale takové, že má to nebezpečí velice „na salámu“… a bude se velice divit. Jen si dovolím poznámku k častému označování stoupenců nynějších módních politických trendů za „liberální“, protože se skutečným liberalizmem mají pramálo společného. Jsou produktem záměrného matení pojmů (podobně jako „levice-pravice“) z dílny vykladačů „pravdy“ posledních desetiletí, a za nimi stojící smečky sionistů, původců drtivé většiny regionálních i mezikontinentálních společenských neštěstí posledních staletí…

    1. blbíš Avatar
      blbíš

      Já spíš narážím na to, příteli Hrochu, že v dnešním nepřehledném světě často ani nevíme, co za těch více jak 30 let budování kapitalismu přesně bráníme? Komu my Češi i Slováci vlastně patříme, co vyznáváme, k čemu se hlásíme a za čím si stojíme?

      Bez téhle orientace mi volání po „všech dostupných prostředcích“ přijde spíš nebezpečné než silné. Na druhou stranu uznávám, že bez nějaké vůle a ochoty (?)něco(?) hájit se nikam nepohneme.

      Možná tedy nejde o to, kdo z nás dvou má pravdu, ale co z toho “něco“ jsme každý jeden z nás schopni udělat!

      A tady musím přiznat, že nevím… proto to mé “ALE“ a poznání toho klučiny v mé poslední větě!

  3. blbíš Avatar
    blbíš

    … vždyť například u nás i NEliberálové přijímají zákony proti nám samým! Až sem jsme došli v té nepřehlednosti a našem hlupství!

  4. st.hroch Avatar
    st.hroch

    Nejsme ve při ohledně vlastnictví, či držby osobní pravdy a já s Vámi souhlasím i pokud jde o to, co vlastně zbylo bránění. Je-li kdo liberál, či nikoli, není věcí firemního štítu, ale obsahu konání – a tam je to v podstatné části obraz bídy a utrpení. Pokud jste zmínil ono „něco“, co kdo je či není schopen (i ochoten) udělat, pak vycházím z fyzických i mentálních schopností každého… – Vy i já to, jak předpokládám, projevujeme například na této platformě…
    f-šecko dobrý!
    st.hroch

  5. Priatelia, ako čítam vaše komentáre, tak s uspokojením cítim, že z toho „něčeho“ máme stále veľa spoločného.

    1. blbíš Avatar
      blbíš

      .. no právě, příteli, ale i ten klučina věděl, že někdy nejde o to, co máme společného, ale KOLIK nás je! Toto základní poznání z dob, kdy lidstvo ještě žilo v tlupách, jsme my Češi i vy Slováci trestuhodně podcenili a opomněli, když jsme si neuvědomili, jak tento primitivní pud sebezáchovy funguje vzhledem k okolnímu světu tlupy či vůči jiným tlupám.

      Budiž, připustím-li si, že hlupáci mezi námi, poháněni vlastním egoismem, touhou po moci a prebendách, oslabili naše tlupy. Jenže oni ji oslabili úmyslně o sílu, kterou tlupám propůjčuje počet jedinců v tlupě a to je něco, co jsem nikdy nepochopil, nepochopím a chápat nebudu!

      Však důsledky toho hlupství a slepoty jsou dnes viditelné na každém kroku u vás i u nás! Ať už se jedná o geopolitiku, politiku jako takovou, ekonomiku… ve všech těchto oblastech je jasně patrné, že síla, o kterou jsme přišli naší blbostí, se skrývá v počtu, a nikoliv pouze v tom, co nás spojuje!

      Jsem přesvědčený, že pokud nepochopíme tuto zásadní pravdu a nebudeme ochotni ji přijmout, tak se už nikdy nevymaníme ze začarovaného kruhu ovládání silnějšími. Počet totiž není jen statistika, není to jen nějaké abstraktní číslo na papíře – je to reálná síla, která, když se umí správně využít, může znamenat rozdíl mezi přežitím a zánikem našich tlup!

      A jestli si někdo myslí, že příliv připrchíků ze všech světových stran naše tlupy zachrání či obohatí, tak ho odkazuji na dávno poznané a popisované chování tlup z říše zvířat, stejně tak i lidí, či již začínající konflikty uvnitř obou našich tlup, které budou ještě více gradovat.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *